Vzájemná závislost mezi intenzitou růstu a plodností je platná pro všechny stromy a uplatňuje se i u citrusů. Je známo, že ....
Vzájemná závislost mezi intenzitou růstu a plodností je platná pro všechny stromy a uplatňuje se i u citrusů. Je známo, že v počátku roste mladý stromek velmi bujně. Po té začíná plodit a s rostoucí plodností se růst stále více omezuje až téměř ustává a strom stárne. Pak je vhodný zmlazovací řez, kterým se obnoví růstová aktivita a celý cyklus se ve zkrácené podobě opakuje. Při pěstování citrusů v nádobách se toto pravidlo ovšem poněkud deformuje. Růst je potlačován omezeným prostorem pro kořeny a tak rostliny v nádobách vstupují do plodnosti mnohem dříve, což je často ke škodě. Proto je důležité, aby rostliny měly co největší nádoby. Semenáče určené pro štěpování hrnkujeme do květináčů o průměru 10 -12 cm. V dalších letech každoročně zvětšujeme průměr nádoby o 2 až 4 cm v průměru. Jakmile dosáhne velikost nádoby velikost, která je již pro pěstitele největší možná, každý rok vyměňujeme na jaře pouze vrchní vrstvu zeminy. Pro přesazování je nejvhodnější předjaří, asi 2. polovina února. Během vegetace můžeme ovšem také přesazovat, vždy po skočení růstové periody. Citrusy rostou obvykle 2 - 3 krát do roka pole podmínek (březen až duben - červen až červenec - září až říjen a ojediněle prosinec až leden). Čtvrtá růstová perioda se vyskytuje jen výjimečně u bujně rostoucích jedinců při teplém zimování, zpravidla u citroníků. Naopak japonské mandariny mají při chladném zimování obvykle jen 2 růstová období. V době vyzrávání a zastavení růstu výhonů rostou kořeny. Proto přesadíme-li rostlinu v době vyzrávání výhonů, kořeny jsou aktivní, jejich poranění se rychle zacelí a kořeny alespoň částečně prokoření nový substrát.