CITRUSY

Dnešní datum: 21. 11. 2017  | Hlavní stránka | Diskuzní fórum | Reklama | Download | Hosting |  
VYHLEDÁVÁNÍ

Hledej
Vyhledávání ve všech článcích citrusy.cz


HLAVNÍ MENU
Seznam rubrik
  • Odkazy na stránky
  • Nejčtěnejší články
  • Ankety
  • Přihlášení čtenáře
  • Rozšířené vyhledávání



  • NAŠE TIPY

    PARTNER LINKY


    NÁŠ SPONZOR


    REKLAMA

    STATISTIKA
    TOPlist

    HOSTING a SPRÁVA
    Hosting : www.LevnyWeb.cz Správa : www.LevnyWeb.cz

    http://o-chae.com


    Problémy

    * Škůdci a choroby citrusových rostlin

    Vydáno dne 30. 11. 2001 (42297 přečtení)

    Ošetřujeme-li citrusové rostliny správně, jsou chráněny preventivně proti chorobám a škůdcům. Přesto se tito parasiti vyskytnou i na dobře ošetřovaných rostlinách.

    Jsou přenášeni z nedostatečně ošetřených napadených někdy nových rostlin a jejich částí. Nejvíc jsou ohroženy rostliny neduživé a slabé. Největším škůdcem všech citrusových rostlin je savý hmyz: puklice, červci (vlnatky), svilušky. Sají na nadzemních částech rostlin a při velkém přemnožení snižují výrazně úrodu, způsobují hromadný opad listů i plodů a zasychání mladých větviček. Boj proti červcům a puklicím je velmi obtížný neboť jsou chráněni voskovými štítky. Kromě toho se ve stadiu dospělosti nepohybují. Jsou schopni pohybu několik hodin až několik dnů (jenom krátký čas) v mladém stadiu. Červce a puklice poznáme snadno podle vypouklých, v mládí špinavě žlutých, později hnědočerných štítků, přisátých zpravidla kolem hlavního nervu na spodní straně listů. Při silnějším rozmnožení se usazují po celé rostlině. Velikost dosahuje 1-3-5 mm. Často na ně upozorní i nepříjemně lepkavá medovice, kterou najdete při napadení rostlin na podlaze i nábytku. Štítky puklic je možné z části odstranit vlhkým hadříkem, většině postřiků však odolávají. K chemické ochraně jsou vhodné systémové insekticidy s hloubkovým účinkem - BASUDIN 60 EC, ANTHIO nebo přírodní přípravek SAVEL a jiné. Vlnatky - vlnaté červce prozradí bílé vatovité výměšky. Nejvíc jich bývá v listovém úžlabí a na spodní straně listů. Při silnějším napadení rostliny postupně vadnou, žloutnou jim listy, které opadají. Pokud se vlnatky ještě příliš nerozšířily, můžete je z napadených rostlin odstranit vlhkým hadříkem nebo důkladným osprchováním. Přípravky jako u puklic a jiné. Třásněnky - přítomnost těchto škůdců prozradí stříbřité skvrnky na listech. Dospělý hmyz a jeho žluté larvy se vyskytují na rubu listů, kde sají buněčnou šťávu. Ošetření napadených rostlin je třeba opakovat po několik týdnů, aby byly zasaženy rovněž nově se vyvíjející larvy. Výměna svrchní vrstvy zeminy může zamezit novému napadení. Preventivně je třeba vyvarovat se suchého vzduchu. Pokud se škůdci vyskytnou ve větším rozsahu, pomůže nasazení jejich přirozených nepřátel nebo chemických prostředků. Na trhu jsou i některé účinné spreje. Dospělé třásněnky můžeme chytat na světle modré lepové desky. Sviluška - červený pavouček, je malý, sotva okem postřehnutelný hmyz, 0,2-0,5 mm velký, tmavočervené barvy, pod lupou dobře patrný. Usazuje se zprvu na spodní straně listů, kde saje. Při silném napadení, kdy pouhým okem můžeme dobře pozorovat pohyb těchto maličkých škůdců, jsou listy citrusových rostlin špinavě zelenožluté se spoustou maličkých, jako špendlíkem napíchaných míst. Nejlépe se jim daří v nevětraném, teplém a suchém prostředí - není pravidlem. Jako prevence pomáhá pravidelné větrání, rosení rostlin a zvýšená vzdušná vlhkost. Při napadení a přemnožení postřikujeme přípravky OMITTE 57, BI 58 NEU, PLICTRAN, MILBOL aj. Ošetření je třeba alespoň dvakrát po 4-7 dnech opakovat. Nejhorší je, že sviluška často napadá rostliny právě uprostřed zimy. Ve sklenících se osvědčuje proti svilušce biologická ochrana - dravý roztoč Phytoseilus persimilis, aj. Mšice, které nejčastěji napadají mladé letorosty, spolehlivě hubí dotykový-kontaktní PIRIMOR a většina shora jmenovaných přípravků. Stať je doplněna o pozn. redakce. Většinu chorob u citrusových rostlin způsobují nižší houby. To nás však nesmí vést k názoru, že každá choroba citrusových musí být způsobena plísněmi nebo bakteriemi. Mnohé choroby jsou fysiologického původu, jako na příklad GUMOSA, která vzniká nesprávným ošetřováním rostlin. Přemokřujeme-li kořeny, začnou při nedostatku vzduchu uhnívat. Listy mohou pro nedostatek světla opadat a podobně. Mnoho zdánlivě nemocných rostlin je ve skutečnosti podvyživených, nebo dokonce trpí hladem. Tak na př. nedostatek DUSÍKU v půdě se projeví zpomalením až přerušením růstu, listy začnou žloutnout nejdříve u hlavních a bočních nervů. Plody jsou malé a často opadnou nedozrálé. Plodnost se snižuje. Zralé plody jsou špatné jakosti. Největší sežloutnutí se projeví na plodných větvičkách. Celá rostlina zakrní. Při nedostatku FOSFORU je narušena i výživa dusíkem. Charakteristickým příznakem je krabacení listů začínající obyčejně od konců a okrajů listů, které ztrácejí lesk. Staré listy dostávají bronzový nádech a opadávají hlavně v době jarního kvetení a růstu. Chybí-li DRASLO, značně se zvětšují listy, podobně jako při nedostatku světla. Listová čepel bývá zřasena a má tmavozelenou barvu, která přechází do barvy žlutavě bronzové. Na svrchní straně listů se projevují příznaky klejotoku. Někdy se objevují na listech světležluté až bronzové skvrny. Rostlina zpomaluje růst, listy opadávají a plodnost se snižuje. Plody jsou drobné, měkké a po utržení brzy zahnívají. Není-li v půdě VÁPNO, rostlina přestává růst a dostává neduživý zakrslý vzhled. Při značném nedostatku začínají listy žloutnout a to postupně od špičky až po řapík listů a sežloutne celý list. Na listech se projevují skvrny skořicové barvy a listy předčasně opadávají. Mladé větvičky odumírají. Nadbytek VÁPNA způsobuje chlorosu - sežloutnutí listů. U substrátů pro pěstování, kde používáme kyselé rašeliny a kysele reagující hnojiva (SA, SPF, SD), jde spíše o nedostatek, než nadbytek vápna. Kromě těchto základních živin, způsobuje nenormální růst a vývoj také nedostatek tzv. STOPOVÝCH PRVKŮ. Říkáme jim tak proto, že rostliny jich pro svůj vývoj potřebují jen nepatrné množství. Nepřítomnost hořčíku způsobuje tzv. bronzovitost listů. Zpomaluje se tvorba listové zeleně, staré listy žloutnou a od řapíku hnědnou. Nedostatek železa působí chlorosu. Listy sežloutnou, ale kolem nervů se dlouho udržuje zelená barva. Není-li v substrátu měď, projeví se to nejdříve zintensivněním barvy listů a jejich zvětšením a abnormálním prodlužováním mladých letorostů. Chybí-li bor, začnou se hlavní i boční nervy na listech podélně štěpit a korkovatět a listy se lomí kolem středového nervu v pravém úhlu. Na listech se projevuje mosaika. Podobně se projevuje naprostý nedostatek i dalších stopových prvků. Všechny tyto příznaky podvýživy je možné správným a pravidelným přihnojováním brzy odstranit. Z vážných chorob zasluhují pozornost zejména: KLEJOTOK (gumosa) může být parasitického i neparasitického původu. Projevuje se tím, že pod kůrou se hromadí klovatina, která vytváří vypukliny. Někdy se vytvoří praskliny u kořenového krčku, kde kůra postupně zasychá a odstává od dřeva. Na listech se objevují tmavé skvrny a listy po čase roní kapičky klovatiny. Tyto skvrny se šíří a zachvacují celou rostlinu, která nakonec hyne. Není dosud přesně stanoveno, co tento klejotok způsobuje. Víme však, že oslabené rostliny s narušenými fysiologickými pochody a rostliny různě poškozené jsou ke klejotoku náchylné. Také malá nádoba pro kořeny rostliny, přílišné upěchování těžkého substrátu, nedostatek výživy, přehřátí nebo přechlazení substrátu, zálivka studenou vodou apod. podporují vznik gumosy. Části rostliny napadené klejotokem, seřízneme a spálíme. Správným ošetřováním rostlin můžeme vzniku gumosy zabránit. ČERŇ. Na listech citrusových rostlin se objeví černý sazovitý povlak, který pokrývá téměř celou vrchní stranu listu. Podle dosavadních pozorování neškodí čerň rostlinám přímo, ale tím, že znemožňuje přístup světla a vzduchu k rostlině. Vyskytne-li se na citrusech čerň, můžeme být jisti, že jsou na rostlinách i červci nebo puklice, neboť čerň (houba) roste na sladkých výměšcích, které škůdce vystřikuje na spodní listy. Čerň v menším rozsahu z listů setřeme a rostliny umyjeme bordovskou jíchou. Chceme-li se černi zbavit, musíme především na rostlinách vyhubit červce a puklice. MALSEKO (usychání citrusových rostlin) je velmi nebezpečná houbová choroba, která se projeví náhlým vadnutím rostliny a opadem listů. Řapíky listů při tom zůstanou na hynoucí rostlině. Při silném napadení zasychají celé větve a rostlina rychle hyne. Choroba se nápadně projevuje na bujných, jalových výhonech a postupuje od shora dolů. Dřevo napadené rostliny má na průřezu červenavě oranžovou barvu. Pomerančovník a mandarinku tato choroba napadá zřídka. Výskyt MALSEKA podporují kysele reagující půdy. Ochranou je správná agrotechnika a odstranění a spálení všech poškozených částí, které by mohly být zdrojem nákazy. Všechny části rostliny napadené touto chorobou je třeba neprodleně odřezat a nejlépe vykopat a ihned spálit. Použité nástroje desinfikovat. Kolem stojící rostliny je potřeba důkladně postříkat 2-3% Bordovskou měďnatovápennou jíchou. Tato choroba způsobila v některých subtropických oblastech (na Sicílii) hromadné úhyny citrusových rostlin. U nás tato choroba dosud nebyla identifikována. Upozorňujeme na ni proto, aby se včas zabránilo jejímu rozšiřování, kdyby k nám byla zavlečena ze subtropů dováženými rostlinami. покрывало на кровать

    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 134 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


    INZERCE

    VÝHODNÝ NÁKUP


    REKLAMA
    Prostor pro Vaši reklamu

    REKLAMA PRO CITRUSY.CZ
    Jesli-že se Vám naše "noviny" líbí budeme rádi pokud si umístíte ikonku na Vaše stránky
    Nebo si nás uložte do oblíbených Ctrl + D

    INFORMACE
    CITRUSY.CZ
    Vydavatel:Richter group
    Copyright: Richter 2001 Kontakt:Pomocí diskusního fora


    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.