PŘEZIMOVÁNÍ CITRUSU TROCHU JINAK II

Vydáno dne 19. 02. 2004 (9764 přečtení)

V následující zimě (2001 - 2002) jsem si myslel, že jsem se poučil. Držel jsem rostliny venku co nejdéle, tak aby chladné dny zastavily vegetaci. Taktéž jsem dřív ukončil sezónu v bazénu a vodu nechal více vychladnout, aby nenastala předčasně nová růstová perioda. Bohužel, díky průběhu klimatu mě čekala katastrofa! Přišla velmi tuhá zima, se dvěma obdobími (vždy 10 - 14 dní) arktických mrazů, často přesahujících 20 stupňů Celsia.

Shodou nepříjemných okolností došlo ve stejném období k poruše čerpadla bazénu, takže nebylo možno vodou ani cirkulovat, natož ji přihřívat. V období nejhorších mrazů se na bazénu objevila dokonce cca 1 cm tlustá ledová kra! Odhaduji, že v teplota vzduchu mohla klesnout na cca -8 až -10 stupňů Celsia. Apokalypsa která nastal na rostlinách byla strašná. Z celkem cca 20 rostlin větších a 20 rostlin menších došlo k úhynu cca 40 %, dalších cca 20 % vymrzlo tak, že sice obrazilo, ale pouze z podnože, nikoliv z roubu. Dále cca 20 % rostlin přežilo se značným poškozením, ale v příštím roce se probudilo z roubu a znovu obrazilo. Pouze cca 20 % rostlin přežilo bez poškození. Velmi zajímavou zkušeností v rozporu s očekáváními i s literaturou je to, že nejlépe přežily pomerančovníky, většinou bez zřetelných následků. Dva vzrostlé pomerančovníky (červené Tarocco a neznámá pupečná odrůda) stály v podstatě jako jediné zcela nepoškozené mezi ostatními rostlinami, které vypadaly jako suchý tabák! Mandarinky většinou silně zmrzly, ale je pravdou, že naprostá většina se postupně vzpamatovala. Ostatní druhy (kalamodiny, citroníky, kumqvat, grep atd.) většinou nepřežily, nebo jen jako zplaněné podnože. Dalším zajímavým zjištěním bylo to, že přežily jen velké rostliny a semenáčky, malé roubované rostliny, řízkovanci odešly bez výjimky. Z této katastrofy se vzpamatovávám dodnes, musím přiznat, že když jsem okolo vánoc 2001 zjistil při první vlně mrazů rozsah škod, tak jsem skoro brečel a následně jsem nedokázal několik týdnů za rostlinami zajít. Tak depresivní práci, jako bylo několik hodin předjarního stříhání zmrzlých výhonů jsem ve svém zahrádkářském životě ještě nezažil a doufám i nezažiji. Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. V následujícím roce jsem se usilovně snažil zachránit co se dalo a také po určitém období odmítání (skepticky jsem uvažoval o tom, co bude se zbytkem rostlin příští zimu a odmítal jsem doplnit sbírku) jsem několik rostlin dokoupil. Rok byl naštěstí docela příznivý a u přeživších rostlin nastal obdobný proces jako po radikálním zmlazení - postupné obrážení nových výhonů, následně vyražení silných letorostů a prudký růst. Díky tomu jsem před zimou mohl rozdělit rostliny na přeživší kulturní rostliny a zplanělé podnože. Zimu 2002 až 2003 jsem po zkušenostech z předchozí zkusil řešit jinak. Na zahradě jsem si postavil zahradní domek (dřevěná skládačka s nepříliš silnou stěnou) a vybavil jsem ho termostatem a elektrickým topením a také přisvětlováním. Do tohoto prostoru jsem přemístil zbylé kulturní rostliny a nastavil teplotu na cca 5 stupňů Celsia. Musím řici, že zima z pohledu mrazů proběhla dobře, nezmrzla žádná rostlina. Ale opad listů byl velký, některé rostliny ztratily všechny listy, ale i rostliny, které přežily ty kruté mrazy velmi silně opadaly. To bylo pro mě velké varování. Nevím dodnes, zda příčinou byly pozdní následky omrzlin z předchozího roku, nebo nedostatek světla. Ale kvůli silnému opadu i na nových rostlinách spíše sázím na světlo. Díky němu také došlo opět k pozdnímu nástupu do vegetace a slabému růstu a kvetení v první periodě. Ani tento způsob zimování mě zcela neuspokojil, byť výsledek se v jarních měsících výrazně zlepšil. Tento článek zaslal IVAN

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 32 | Přidat komentář |