I já jsem podlehl dojmu, že pokud chci pěstovat citrusy pořádně, neobejdu se bez přírodních hnojiv. Prostě jsem nabyl dojmu, že bez nějakého toho kravěnce či koňského koblížku, nebudou moje rostliny spokojené a budou strádat nedostatkem.
Bydlím v paneláku na pražském sidlišti a jako klasické městské dítě, které jezdilo maximálně k babičce do Plzně (do paneláku) jsem si nedovedl představit, jak běhám někde po pastvinách a "rukama" sbírám jakési nevábné, smrduté kravské "výměšky", které bych radostně donesl domů, máčel je, abych je poté "kydal" po balkonu do květníků.
Naštěstí jsem v jednom z hobbymarketů objevil "Sušený granulovaný kravěnec". Zajásal jsem a okamžitě nakoupil pár kilo. Šťastně jsem svůj objev donesl domů. Po otevření balení se na mě smály krásné hnědé granule. Pravda, nepatrně zapáchaly, ale nebylo to nijak hrozné. Odvážně jsem je bral do ruky a plnými hrstmi jsem obšťastňoval svoje milované citrusy. Ještě jsem - podle návodu - granule zalil a šel jsem spát s pocitem dobře vykonané práce.
Po namočení začaly granule bobtnat. Současně s tím, jak zvětšovaly svůj objem, se geometrickou řadou zvětšoval i zápach, který vydávaly. Zápach byl opravdu neskutečný. Nalákal snad všechen létající i neletající hmyz ze širokého okolí k nám na balkon. Kdybych měl dostatek trpělivosti a nervů, mohl bych klidně vydat svůj vlastní "Podrobný obrazový atlas hmyzu Stodůlecka". Všechny městské hmyzí potvory, které opravdický kravěnec znají asi jen z vyprávění, byly jako utržené ze řetězu. Některé mrchy se jen tak "válely a dováděly" v květináčích, jiné nabíraly celé kusy kravěnce a nosily si ho neznámo kam, další zase do "toho" kladly vajíčka svých budoucích potomků o sto šest. Nejeden brouk či mravenec vážil cestu do desátého patra po zdi, aby zde ukořistil kus "hovínka" a mazal s ním zase deset pater dolů. Uklidňoval jsem se tím, že na našem balkoně již několik let hnízdí vlaštovky a nabyl jsem dojmu, že alespoň "chuděrky" nebudou muset létat daleko za potravou, když ji mají přímo u nosu. Předpokládal jsem, že vlaštovky hmyz zničí a ten "smrad" časem přejde. Chyba lávky. Vlaštovky celý den "trajdaly" po okolí a pracně lovily cizí hmyz - domacích zásob si ani nevšimly. Zápachu neubývalo, hmyz přibýval.
Nakonec jsem musel část polorozpadlých granulí s horní vrstvou substrátu odebrat a vyhodit, zbývající "hlínu" potom zbavit všelijakých larev, které se mezitím vyklubaly z nakladených vajíček a konečně byl "klid". Zápach se pomalu vyvětral a hmyz se začal stěhovat asi k někomu jinému.
Po třech měsících "smradu" a hubení hmyzu nejen na balkoně, ale i v přilehlém bytě, musím konstatovat, že není nad umělé, chemické hnojivo - tedy alespoň pro domácí, byť balkonové podmínky. A navíc jsem si nevšiml, že by tento bioexperiment byl vyvážen veselejším a spokojenějším růstem mnou pěstovaných citrusů.
Dnes už vím, že s "průmyslovým" kravěncem se musí "pomalu" - nasypat a zahrábnout jen pár granulek do květináče a ne tam nacpat celou hrst nebo raději dvě - ale stejně již nebudu riskovat...
Tento článek připravil náš čtenář "MIC"
SUŠENÝ KRAVĚNEC
