CITRUSY

Dnešní datum: 24. 11. 2017  | Hlavní stránka | Diskuzní fórum | Reklama | Download | Hosting |  
VYHLEDÁVÁNÍ

Hledej
Vyhledávání ve všech článcích citrusy.cz


HLAVNÍ MENU
Seznam rubrik
  • Odkazy na stránky
  • Nejčtěnejší články
  • Ankety
  • Přihlášení čtenáře
  • Rozšířené vyhledávání



  • NAŠE TIPY

    PARTNER LINKY


    NÁŠ SPONZOR


    REKLAMA

    STATISTIKA
    TOPlist

    HOSTING a SPRÁVA
    Hosting : www.LevnyWeb.cz Správa : www.LevnyWeb.cz

    http://o-chae.com


    Články bez zařazení

    * PRO MUČENKÁŘE

    Vydáno dne 17. 09. 2006 (6947 přečtení)

    Kvetení, opylování a další informace pro pokročilé "mučenkáře"

    1/ mučenky kvetou na letošních výhonech, proto se na jaře provede výrazný řez /až dvou třetin výhonů/ a je možné zkracovat výhony i za vegetace.

    2/ semenáče kvetou po 2-3 letech od výsevu, konkrétní info podle druhů poskytnout nemohu, tyto údaje asi u nás zitím nikdo neshromažďuje.



    Xokud z nějakého důvodu neseřízneme rostlinu na jaře a necháme ji růst podle jejího uvážení, postranní výhony většinou poupata vytvoří za 3. až 5. listem. Pokud ne, je na místě v tomto rozmezí výhon zakrátit a následně vyrostlé výhony už by kvést měly. V této situaci se kvetení posouvá do měsíce srpna, září i pozdějších - nemusí to být na závadu, jde o to, zda rostlinu máme v nádobě a bez problémů ji můžeme přenést v případě potřeby do správného prostředí, nebo budeme rostlinu vyzvedávat z volné půdy.

    Opylování se u malých květů / druhy P. gracilis - mučenka jemná, 1 letá, P. morifolia - mučenka morušolistá, P. rubra - mučenka červená /barva plodů/, P. tuberosa - mučenka korková a P. capsularis - mučenka tobolkatá, případně i P. foetida - mučenka páchnoucí /po rozemnutí páchnou všechny části rostliny vyjma květů a plodů/ daří bez našeho přičinění hmyzu - nejen létavému, ale i mravencům a dalším.V případě těchto květů snadno dochází k poškození blizen při ručním opylování, u P. foetidy asi nejméně, má v této skupině největší květy. Tyto druhy doporučuji vysadit do větší nádoby a postavit k plotu a jen občas navést výhony mezi oka pletiva a samozřejmě zalévat a hnojit.

    Opylování větších a velkých květů se dá při troše šikovnosti provést bez problémů, ulomeným prašníkem opylíme všechny tři blizny vybraného květu, u P. caeruley /modré mučenky/ používám na třetí bliznu nový prašník.

    Největším kamenem úrazu je to, že většina mučenek potřebuje k tvorbě plodu pyl z jiné, nepříbuzné rostliny. V praxi to znamená buď mít více rostlin stejného druhu z různých zdrojů, nebo najít mezi svými rostlinami druh, který bohatě kvete a dokáže opylit ostatní rostliny ve sbírce. Musím podotknout, že ovoce z takto opyleného květu je stejné kvality, která k danému druhu náleží, semena však jsou hybridní, semenáče v různé míře mohou vykazovat znaky jednoho z rodičů, nebo úplně odlišné.

    Zajímavá situace je u druhu P. edulis - mučenka jedlá, některé rostliny bez problémů plodí po opylení vlastním pylem, jiné ani náhodou. Potíž je v tom, že tento druh má i velmi mnoho odrůd a asi už nikdo nebude schopen rozklíčovat podle jednoznačného znaku, která rostlina je samosprašná a která ne. Toto by objasnily laboratorní rozbory. Musíme se s tím smířit a vysledovat to ve svých podmínkách .

    Ještě jsem v poslední době narazila na několik zajímavých informací, které zde uvedu a okomentuji. V knize Pokojové rostliny jak je neznáte je u hesla mučenka / vyobrazena P. caerulea, mučenka modrá / - uvedena informace, že druh Passiflora je jedovatý. S touto informací jsem se v žádné jiné knize nesetkala, při řízkování úplně v klidu podržím výhon ústy, když mám plné ruce a je to třeba jiný druh a žiju .

    Ohledně jedovatosti se uvádí informace o obsahu kyanovodíku a podobných sloučenin v plodech P. quadrangularis - mučenka čtyřhranná, též obří. Tyto sloučeniny mizí jednak zráním plodu a jednak jeho tepelnou úpravou. Plody se v nezralém stavu používají jako zelenina.

    Dále mě zaujala informace o P. morifolii, její plody jsou asi 5 cm dlouhé, 2 cm široké, oválné tmavě modré. V mých podmínkách jsou uvnitř sytě oranžové, některé knihy uvádějí bílý chutný arilus. Podobně by i P. caerulea měla mít bílý arilus, v mých podmínkách, stejně jako na fotkách ve fóru mučenky je sytě červený. Zřejmě může jít buď o chybu v překladu, nebo o již zmiňovanou prokříženost jednotlivých druhů.

    Ještě je do plodů jedlých a chutných řazen i plod P. capsularis, který mě chuťově nijak nenadchl, stejně jako píše ve fóru paní Hažmuková, to bych řadila k výše uvedeným možnostem, proč tato informace přetrvává a skutečnost je jiná.

     


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    Celý článek | Autor: Dagmar Horáková | Počet komentářů: 148 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


    INZERCE

    VÝHODNÝ NÁKUP


    REKLAMA
    Prostor pro Vaši reklamu

    REKLAMA PRO CITRUSY.CZ
    Jesli-že se Vám naše "noviny" líbí budeme rádi pokud si umístíte ikonku na Vaše stránky
    Nebo si nás uložte do oblíbených Ctrl + D

    INFORMACE
    CITRUSY.CZ
    Vydavatel:Richter group
    Copyright: Richter 2001 Kontakt:Pomocí diskusního fora


    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.