CITRUSY.CZ

Milí přátelé!

Mučenka je nádherná rostlina, která nás okouzluje pestrostí barev květů a rozmanitostí tvarů listů. Přináší chutné plody; nachází uplatnění v potravinářství i lékařství, na zahradách je vítaným dekorativním doplňkem, mnohde se osvědčuje jako živý plot nebo zástěna.

Každý ji pěstuje pro něco jiného, tak jí také každý zabezpečuje jinak životní prostor.

Pokud jde o rostliny v bytě, nejčastěji se setkáváme s tím, že mučenka obrůstá drát stočený dokola a zasazený v květináči. Je to praktické řešení, protože se tak dá celý květináč bez větších problémů přemístit, úkolem pěstitele je jen obtáčet nové výhony kolem drátu, aby rostlina držela tvar. V diskuzi však padla připomínka, že rostlina raději kvete, pokud se pne rovně vzhůru.

Setkala jsem se s variantou, kdy byly do květináče zasazeny kruhy dva (na sebe navzájem kolmo; snad je to srozumitelné) a mučenka porůstala tuto konstrukci tak, že místo věnce, jako v prvním případě, vytvářela celou kouli.

Další častou oporou jsou bambusové tyče (často tři) zasazené do krajů květinářů a nahoře svázané. Je to opět velmi praktické řešení, zvlášť pro větší druhy a starší rostliny.

Jindy se může mučenka pnout po jiné rostlině, což může také působit velmi zajímavě.

Pokud jde o venkovní pěstování, již se tu objevilo poměrně dost fotografií mučenek na různých konstrukcích.

Mohli byste se podělit s Vašimi nápady, jak aranžujete tuto rostlinu v bytě i ve venkovním prostředí?

Je možné nechat mučenku v závěsném květináči jen tak splývat k zemi, nespletou se zbytečně šlahouny mezi sebou? (Chápu, že musí být hodně rozvětvená, aby to mělo smysl.)

Zdravím Vás a kráse zdar!

Mucenka nikdy k zemi vyset nebude, vzdy se po zesileni ohnuteho vyhonu vzchopi a bude hledat az do vysky 1,5 - mozna 2,5 metru (podle druhu) moznost zachyceni.

Jinak ja ted mel mucenku (P. edulis) pnouci po zdi v obyvaku na vychodnim okne, porostla diky jen dvema provazkum na stene k zachyceni tak 6m2 a pak se narvala do okenich spar a nad okeni garnize. V dubnu jsem ji celou seriznul na spalek 20 cm a uz dvema vyhony obrazi. Jeste nekvetla. Koupena z http://www.laelia.cz jako rizkovana pred tremi roky

Pak mi bananova mucenka (P. molisima) pne po 1,8 metru vysokem Psidiu (P. quajava) a uz ho skoro cele zakryla a obepnula, pekne nahusto a je to moc hezke, rostlina je ale v pohode, mucenky neskrti. Premyslim zda je obe nedat ven letnit, co myslite? Je to semenacek stary dva roky.

Treti mam modrou mucenku (P. cerulea) volne vysazenou venku u ryngle (bydlim v Opave, zimni minimum jsem mel letos -16,9°). Tuhle (mysleno mucenku) jsem na zimu nerezal, ale jen smotal a zakryl krabici udelanou z polystyrenu a vycpanou senem. Uz obrazi a pekne zacina rust se smotanych vyhonu na asi 10 mistech. Hezke je to, uvidime, kam se vysplha letos. Loni se dostala do nejakych 2,5 metru a taky kvetla, ale jen jednim vyhonem.

Martine, já mám psidia venku už přes měsíc, lucidum šlo poslední před asi třemi týdny (po těch posledních větších ranních mrazech - u nás skoro -6°C), mučenky jsou venku na obvyklém stanovišti u jižní zdi od 1. května.
U vás na severu je sice chladněji, ale když dáte rostliny do závětří hlavně před severním větrem, tak se o ně nemusíte bát
Ještě k Vaší edulis: také jsem ji měla již před lety (šlo o jinou rostlinu než je moje současná) trvale v místnosti (v kanceláři) nataženou na zdi na provázkách těsně kolem jižního okna. Listy tmavě zelené, rostlina krásná s bujným růstem ale kvést ne a ne. Měla na to tři roky. Myslím, že mučenky potřebují jak plné slunce, tak možná i vzduch a střídání teplot ve dne a v noci (to druhé je můj dohad)

Děkuji Vám za včasnou odpověď, metodou pokusu a omylu bych rostlinu jen trápila a nedosáhla žádaného výsledku.

O vikendu uz davam ven vsechno i posledni bananovniky nastalo do pudy a doma uz snad budu mit na nejaky ten patek klid

Jinak k visicim mucenkam, netrapite je, mam pocit "ze je to bavi" si hledat cesticky, veselejsi mi prijde mucenka kdyz "ma co delat" nez kdyz se jen povinne vine kolem dratu. Takze bez obav

Co by člověk pro tu svou creaturu mundi neudělal.

Tak jsem se chtěla trochu vzdělat v "mučenkovém oboru" také jinde než jenom na internetových stránkách. Navštívila jsem tedy městskou knihovnu v Praze, vyhledala si v počítači heslo "mučenka" (abych si toho odnesla více, zadala jsem aktivně a prozíravě "mučen") a knihovna mi nabídla hned tři tituly nazvané přesně tak, jak jsem chtěla: mučenky; chyběl však konkrétnější popis textů.

Jaké bylo mé zděšení, když mi pan knihovník přinesl ze skladu mé Mučenky: společenský román ze začátku 20. století, jedny verše a sbírku čtyř povídek. Ne, opravdu mě netrklo, že jedním z autorů požadovaných knih byla Marie Majerová!

To jen abyste předešli takovému faux pas.

je oravdu těžké narazit na něco smysluplného o mučenkách v češtině a ještě k tomu v knihovně. V cizojazyčném oddělení asi také zásobeni nebudou, byť se dají sehnat tituly jak německy psané, tak anglicky.... Stačí, když vyhledavač nachází farmaceutické stránky s produkty s výtažky mučenek

Konečně se mi probudila ke květu P. coerulea - zatím ve stavu poupat. Pro úsporu místa ji mám "motanou" na dva drátěné kruhy křížem do tvaru "zeměkoule". Vlastně se jedná o dvě rostliny - na jeden drát byla vinutá původní řízkovaná "obyčejná" coerulea, na druhý drát semenáč (semena koupena asi před 4 lety ve Flóře) s fialovým květem. Zdálo se mi to praktické - když mučenky rozkvetou, je hned vidět, o kterou z rostlin se jedná a zda se snažit případně přepylovat vzájemně květy
Ještě jedna zajímavost: řízkovaná "obyčejná" s bílými listeny krásně voní, fialový květ semenáče byl bez vůně.
Mučenka je venku před jižní stěnou domu: