CITRUSY.CZ

Dášo, děkuji za identifikaci. Takže violacea... A já se už chtěla radovat, že mi kvete nějaká varieta coeruley Nicméně: plody jsou jedlé (tedy pokud se podaří)?

Zrovna včera jsem vysévala semena vzešlá z mých opylovacích pokusů, většinou z roku 2005 a tak jsem vysela i křížení P. Aterix x P. caerulea , P. Lavender Lady x P. caerulea a P. rubra x P. naviculata. V plodech prvních dvou pokusů bylo jen pár semínek, takže jsem ani neměla co ochutnat, ale poslední plod byl fádně sladký podobně jako plody P. caeruley. Myslím si, že pokud jsou plody zralé, moc nebezpečí nehrozí, o jedovatosti se píše jen v případě plodu P. quadrangularis, který se sklidí a zkonzumuje nezralý. V mladém plodu se rozborem našly nějaké kyanidy a ty se zráním mění na jiné látky a jedovatost se ztratí.... P. quadrangularis jsem vysévala také, jedna rostlina mi už rok dělá radost, tak bych chtěla zkusit opylovat mezi sebou dvě nepříbuzné. Jakmile budu mít nějaké přebytky rostlinek, písnu to sem.

Právě jsem zjistilže moje mučenka má plod.Zatím má asi 30 mm. Pokud mi někdo poradí ohl mučenek ať zavolá na č 720613579. Díky.

To Pedro:
Petře, tu P. careuleu, co jsi mi poslal, je to "světlá" varianta... Už kvete a má první plod. Naopak P. violacea natostla jen asi 60 cm a stojí.., ani náznak květu. Asi jí fakt nesvědčí ty vedra..

No ta fialová nemá horka ráda, počkej na konec léta a začátek podzimu, to neví kdy přestat. Coerulea je na tom trošku líp.

Nazdar. Lidi potřebuju poradit. Mám kalsické P. caerulea z výsevu. Mám problem je přivést ke kvetení. Kdysi kvetl dvěma květy jeden řízkovanec, ale od té doby prakticky nic. Jeden rok jsem ji měl ve skleníku, udělala asi třímetrové výhony a listy jako moje ruka, nekecám skoro 20cm. Byla ve volné půdě. Další rok jsem je zasadil do volné půdy k domu, ale tam se ani nepohla, jen pár výhonků přirostlo. V Itálii rostla kolem cest, na zdích byly obrovské exempláře se spoustou plodů, vím že chce slunce, přísušek a ne mnoho dusíku, ale viděl jsem je i v rašelinovém substrátu obsypané květy, tak nevim.
Kde je podle vás onen důležitý bod úspěchu??? Jaký substrát dáváte?
Předem děkuji...Karel.

Ktovie, v čom je zásadný problém, tá naša v práci v skleníku je tiež z výsevu, rky stará, substrát je tiež nič moc, prakticky jej nevenujeme žiadnu pozornost, iba občas na povrch substrátu pridám kus čerstvej zeminy, to je všetko, dokonca absolutne vôbec nezastrihujeme výhony, aj napriek tomu mala kopec plodov, hlavne posledný rok.

Z toho popisu mám pocit, že by mohlo jít mj. o velké dávky dusíku při hnojení. Obecně caerulea vyžaduje chladné zimování aby zakvetla. Semenáče se často ke kvetení moc nemají, lepší je řízek z dobře kvetoucí rostliny. Mě semenáče na květ nasazují, byť ne bohatě. Dávám je na slunné místo v zahradě a kvetou nejlépe až když kořeny prorostou do půdy zahrady. Od června je dobré používat fosforečná hnojiva. Já používám běžný cererit, který má stopové prvky. Je možno vyzkoušet některé recepty na podporu kvetení.
Viz http://www.cmkpm.ic.cz/stranky/clanky/Recepty.htm.
Ve skleníku mi kvetl semenáč dobře, ale choval se jako plevel, který mi prorostl celým skleníkem až jsem musel vyměnit půdu a caeruleu zlikividovat.
Někde zde ve fóru publikovala fotky krásně kvetoucí caeruley Dáša, která má bohaté zkušenosti.

Jiří: To ti roste i volně na záhoně? Já to teda taky zkoušel ale přírůstky byly slabounké. A to v tom skleníku jsi ji měl ve volné půdě či v kontejneru?
Zatím.

Zde o tom něco píšu:
http://www.cmkpm.ic.cz/stranky/clanky/M ... ahrade.htm
Během 3 let 2 zimy přežila, jednu nepřežila, protože jsem kořeny neudržel v suchu.
Kvetla venku 3.rokem tj. vloni. Byla mírná zima a tak neumrzla ani nadzemní část.
Narostla tak 3 metry. Plody nenasadila musel bych ji opylit jinou mučenkou.

Ještě jsem zapoměl napsat, že ve skleníku byla 1 rok ve volné půdě. Vyháněla plošně výhony ze země . Skleník je malý a tak se rozrostla úplně všude. Proto jsem vyměnil půdu.

P. careulea do skleníku rozhodně nepatří, ve skleníku se rychle stane obtížným plevelem. A to zde opomíjím nutnost pěstování min. dvou rostlin - kvůli plodům.
Při současných zimách s jejím celoročním vysazením do volné půdy / na zimu smotat a zakrýt / nejsou problémy...

Souhlasím s předchozím tvrzením pouze upřesněním, že nepatří do vytápěného skleníku. Ve studeném mi nijak brutálně nazabírá volnou plochu záhonů.Ty dvě variety na produkci plodů jsou nutností, s tím nic nenaděláme. Jinak rozhodně nemůžu říci, že bych ve skleníku měla nějaký nadýchaný pěstební substrát s velkým podílem organické hmoty... rostliny neúnavně kvetou v těžší hnědozemi, která je poměrně mokrá. Čas od času zaryji na jaře do půdy koňský hnůj, ale spousta slámy, kterou obsahuje tleje min. dva roky....
Ještě poznámka, o víkendu jsem vyrývala z volné půdyve skleníku dvě Albizie julibrissin klon E.H.Wilson /už by mi nadzvedávaly střechu skleníku/ a právě na nich jsem měla několik mučenek popnutých. Výhonky s pokusem vystrčit růžky až na povrch půdy jsem našla i v půl metru hloubky - byly vybělené, kořínků minimum, ale snažily se.

V tom clanku je jedna z rad :

Kvasnicová zálivka, která se osvědčila na podporu kvetení:
Kostku kvasnic rozpustíme v 1,5L Pet láhvi a necháme vykvasit. Výsledný produkt dosti zapáchá ale je účinný.

Skusal to niekto pouzit? Mam doma nejake mucenky, ktorym sa nechce kvitnut, takze by som vyskusal cokolvek, co ma sancu pomoct. Ale rad by som mal istotu, ze ak to nepomoze, aspon neublizi. Nie ze mi potom bude kvasit cely kvetinac

j.

Je to recept mé ženy, která ho používá s úspěchem na truhlíky s květinami apod.
Vloni, když jsem čmuchal po bytě odkud ten smrad jde to z ní vypadlo.
Vyzkoušel jsem ho na citrusech i mučenkách , ničemu to neublížilo.
Kvetlo vše, ale nemohu zaručit, že pouze v důsledku kvasnic. Používám i cererit, granule kravského hnoje a německé hnojivo s 5 měsíční účinností při přesazení. Mívají ho na jaře u Lídla za dobrou cenu.
Ve skleníku (temperovaném na nulu st. C) zarývám, podobně jako Dáša, suché koňšké kobližky. Tam mám ale vysazenou P. herbertiánu.
Na americkém mučenkovém serveru všichní básní o banánových slupkách zarývaných do půdy. Jenže tam je pěstují venkovně.
Není problém tu kvasnicovou zálivku ředit na slabší koncentraci.
Kvetení přispějí i horizontálně natažené výhony.
Substrát si dělám vlastní ze směsi kompostu, čisté rašeliny a písku v poměru od oka.
Mám stejný názor jako Dáša, že pro caeruleu není třeba na složení moc bazírovat. U mučenek je ale třeba se vyhnout příliš kyselé zemině.