Já si myslím, že v tomto případě jde o zbytečnou snahu. Mé rostliny vydrží mráz, jako každá jiná, jen jde o to, že jsou otužované od jara do podzimu, přivyklé venkovnímu prostředí a extrémnějším podmínkám. Jak by teploty slezly níže, k -10 je to 100% konečná a to asi pro celou rostlinu. Podobně by to dopadlo, pokud by teploty trvaly déle, ne dny ale týdny. Jsou to teploty, se kterými se sporadicky musí vypořádat i v jejich pravlasti, trvají pár hodin, max. dní, ne jako u nás několik měsíců v kuse a je pravděpodobné, že např. populace Středomořských citrusů jsou samozřejmě otužilejší než populace stejného druhu, nikoliv však odrůdy, např. v Indii. Jde o to, že se i dříve citrusy množily ve Středomoří generativně. A zde samozřejmě postupně může docházet přírodním výběrem k selekci chladuvzdornějších jedinců. To je typické pro všechny organismy-přizpůsobivost. Ovšem jedinec sám o sobě moc přizpůsobivý není. Je a to zvláště u rostlin, které nemohou měnit stanoviště, přizpůsoben podmínkám, kde vzniknul, částečně se přizpůsobuje i změnám prostředí, ale většinou při náhlé změně hyne v šoku. Nedosáhneš toho, že otužíš citrus natolik, aby přestál naší zimu, ač někdy jsou zimy, že by je asi přestát mohl. Ovšem pár takových dní, které byly začátkem února a je všemu snažení konec. Citrus otužíš tak, že pokud je nezhýčkáš teplým zimováním, můžeš je brzy na jaře vynést ven. Tím že si přivykají postupně celé léto a podzim na noční chlad a střídání teplot, není pro ně první mrazík takový šok, jako by byl pro rostlinu, která stojí celý rok v takřka konstantní teplotě mezi 18 a 25 stupni na parapetu a najednou je to výkyv o 20 i více stupňů, na to není připravená a hyne. Ovšem pokud bude jeden rok po letnění pro citrusy hraniční teplota přežití -8, následující rok to bude to samé, trochu je zhýčká červen a červenec a otuží září a říjen a hraniční teplota bude zase -8. Daly by se selektovat semenáčky z ohromného množství, které jsou chladuvzdornější, než zbytek a to tak že vystavíš tisíce semenáčků hraničnímu chladu, takřka všechny chcípnou a dva zůstanou, ty budou chladuvzdornější. Až je dopěstuješ do plodnosti, vyselektoval si vlastní chladuvzdornější odrůdu. Takto selektovali Indiání nevědomky v Severní Americe Diospyros a Asiminu. Migrovali z jihu na sever, vyplivali pecky a z nich vyrostli stromy, z nich většina zmrzla a pár jich to přestálo a ty zaplodily a z těchto plodů se zanesly pecky ještě dál na sever atd. Ale takové selekce přizpůsobování populací trvají staletí, těžko to urychlíš, obzvláště u citrusů, které u nás vstupují do plodnosti dost pozdě. Zkrátka a jasně, i tvé i Šnekovo a Radoslavovo citrusy vydrží ty teploty co ty mé, pokud budou od jara přivykány venkovním podmínkám, včas se ukončí hnojení dusíkem, podpoří dřevnatění fosforem a draslíkem. Ty hraniční teploty budou ale u zdravé rostliny každý rok stejné, nebude to tak, že jeden rok vydrží -5, pak -6 a ve finále -20. Každá rostlina má za určitých podmínek svůj strop a ten se v čase nemění. Samozřejmě bude rozdíl mezi hybridy ponciru a šedokem, to je jasné. Také vydrží víc dvacetiletá rostlina ve sto litrové nádobě, nebo ve volné půdě, než semenáček v sadbovači.
|