CITRUSY.CZ

foto na:http://ccpp.ucr.edu/variety/394.html.
Seker je po turecky cukor a sekeri by sa dalo preložiť ako sladký alebo cukrový, vo francúzštine sucre
(alebo succreno alebo jednoducho ten názov znamená sladký pomaranč.

Dotaz zde moc nebyl ... já jen písemně pochyboval a uvažoval.
Byla získána novinka s označením Sikeri ... to je fakt a nezbývá nikomu nic jiného než se toho držet.
Moje úvaha byla, taková, že se nejedná o žádnou novinku = novou odrůdu, neznámou v rámci citrusového světa, nybrž se jedná jen o místě zkomolený název odrůdy rozšířené jinde pod jménem Succory, resp. dle knihy M.F. Moghrabi, synonymicky též Succari, Succary, Succory, Sukhari, Sukkari, Lokkum, Tounsi atd. ... např. dle evidencí Eissnhuta č. 271 Succari. Dle popisu literatury (M.F.) by to měl být cukrový pomerančovník s velmi raným dozráváním .. a se sklizní možnou ihned po nabytí šťáv v zcela zeleném stavu. Jediné co získané odrůdě však víme je to, že by měla být velmi ranná - s dozráváním v říjnu ... to co víme, to zatím pasuje = na literaturový popis v mé úvaze.

Onomastik by při zjišťování původu vlastního jména postupoval asi velmi podobně jako já ve své úvaze : řecký zápis i je u, k je identické s cc či kh - s uvážením fonetického zápisu vlastního jména mezi dvěma či vícero různými jazyky a totéž platí pro závěrečnou samohlásek i=o-a-e - zejména zamotá-li se do toho angličtina.
Pokud se budu pídit nad obsahem slova a nad jeho významem, potom musím nejspíše vyjít z osy řečtina-latina ... a následného převzetí slova do češtiny, tj. s=z, vývojem jazyka následné přechýlení z k c a jsme u Succar ... Zukar ... Cukr. Nemusm vůbec nic hledat ve slovníku.
Vše uvedené je jen domněnka. Vyvrátit ji či naopak potvrdit je ji schopen pouze čas, resp. dorostlá rostlina a plody na ní. Takže se nechme posléze překvapit - do té doby je to však pro mne Sikeri, přesně tak jak bylo získáno.

To co si našel, muže a pochopitelně nemusí být ta shodná odrůda.
Jak se dá předpokládat, tak Sikeri či Succory, Sekeri bude znamenat něco jako cukrový, sladký. V případě toho co si našel mám však pochybnosti. Domnívám se, že se spíše jedná o přídavné jméno označující užitnou vlastnost rostliny (že je cukrový) než o její vlastní název (jméno) a tudíž půjde nejspíše o odlišnou odrůdu než zde opisované "Sikeri". Ale opět ... kdo ví?

Sikeri - bez jakýchkoliv pochyb pomerančovník, ale jaký? To je zatím otázka. Jak jsem psal, teprve čas ukáže a napoví ... a možná i odpoví.


A ještě druhá z novinek u mne množených - Chios. Vliv středomořské madariny je na první pohled na výhonu patrný.

Radoslave, každopádně obdiv za bystrost, že jsi při listování na http://www.citrusvariety.ucr.edu vzpoměl na Sikeri . Pokud jsi to hledal schválně, tak díky za tu práci.
Šnek už to tady probral, tak snad by bylo ještě třeba přeložit-ujasnit výraz Akcay, což by mohlo potvrdit či vyvrátit šnekův názor, cituji:

To nevím co je, ale v tomto případě mi to příjde jako, že Ackay je jméno vlastní a Sekeri je jméno přídavné vyjadřující užitnou vlastnost odůdy, tj. něco ve smyslu : "Ackay sladký" ... a ten sweet za tím to ještě doplňuje anglicky, protože v Kalifornii pravděpodobně nikdo netuší co to Sekeri znamená a považuje je tudíž za jméno vlastní = název. Možné je klidně i to, že ani to Ackay není jméno vlastní, ale jméno označující místo původu, popř. dovozu roubu ... a v tom případě by to bylo něco jako "Sladký z oblasti či města či od pána jménem Ackay" a klidně to může být i to naše Sikeri (resp. Succory či Moghrabi). Možností je spousta ... bohužel.

Akçay is a village in the Edremit district of Balıkesir Province in western Turkey.

Tak se nám ta skládačka postupně skládá ... ke Krétě je to podezřele blízko ... dobrá práce Radoslave a Liboooore ( smailík ruky s palcem vzhůru )

Bohužel jeden ze 4ks Sikeri nezvládl nasazené tempo a odešel i s podnoží - podnož je na začátku zimy vrytá trifoliáta z volné půdy a asi měla tímto vyrytím poškozené kořeny více než bylo snesitelné a její brzké jarný "pečení" za oknem ji nakonec uvařilo či odvařilo. Nic se nedá dělati ... mám ještě 3 další - na trif. na pom. a na citrumelu.
Bohužel stejné příznaky vykazuje i Planellina - normálně se chytla a vyrostla, ale nemá zájem vyzrávat a při každém sluníčku je zcela zvadlá ... pokud v dohledné době nevyzraje, v což už moc nedoufám, tak se ji to nejspíše stane nakonec osudným. Stejně tak jako prvně zmíněnému Sikeri

Ano, jsou kluci šikovní . Tak jsem se také podíval na net, např.:
http://www.corse.inra.fr/sra/30100860.htm
Míst s názvem Akcay jsem našel v Turecku 9 . Zřejmě se obrátím s dotazem přímo na Turky, komunikuji se dvěma. S profíkem na citr.institutu v Adaně (prof. Onder Tuzcu) a odnedávna s citrusářem-amatérem Mehmetem, podívejte se na jeho stránky , slíbil mě udělat "podobiznu" sem na forum, abych také něco u jména měl :
( Dear Petr,

My name is Mehmet Saygin, a cartoon animator from Turkey.I am also very interested in citrus trees.

I also have a small citrus collection but it it is impossible to compare it with your collection.Your collection is absolutly fantastic and I guess it is the biggest personal citrus collection.Congratulations.
I don't even know many varieties in your collection, never heard of it.

I wonder if you sell seeds or budwoods from your trees? I am interested in collecting new varieties and I will be pleased to buy some from you, seeds or budwoods.

Congratulations again for this great work, I am really impressed.

Best Regards,

Mehmet Saygin
http://www.mehmetsaygin.com )

mam otazku a potrebujem to surne nemate niekdo tel cislo na kamca.surne

tak nic uz som sa spojil dakujem

Tak mně opět přišla obálka od Evtichiose, poslal na podnože semena C.pectinifera (C.depressa), protože stále jim ještě dozrávají. Zabalené to bylo v papíru s přicvaklými štítky z pro mě stále nejasného výrobku Parafilm "M". Tak je konečně jasno, vygůgloval jsem zhruba toto:
Parafilm je průhledná netoxická folie s mimořádnou elasticitou – lze roztáhnou až o 200 %. Používá se např.v laboratořích k neprodyšnému uzavírání ústí různých nádob (baněk, kádinek, zkumavek) a spojů s gumovými hadicemi. Ochraňuje obsah nádob před vnější kontaminací a samovolnému odpařování. Teplotní použití od - 45° do + 50°C.
Takže nejde o tekutý parafín, ale o pásku obvzláště vhodnou k roubování. Dá se to na netu objednat u prodejců laboratorní techniky, ale žádné miniaturní balení jsem neviděl. Třeba někdo v laboratoři děláte, či máte známé , chtělo by to odzkoušet . Zvláště, jak snadno či komplikovaně se folie nařeže na užší pásky , originální k tomu určený přípravek je velmi drahý .
Pan Protopapadakis použíní Parafilm M k roubování velmi chválil
Jinak z jeho roubů mně nakonec až na Atwood vyrašilo vše .

Americký fanatický vrúblovači - stromi typu 60 na jednom, 40 na jednom a pod. vedú ťažké debaty o tom, či je lepší parafilm alebo klasická páska. Ja som s parafilmom videl očkovanie a chip budding (neviem ako sa tá druhá technika povie slovensky, ale je to tiež očkovanie) na jabloni a ako výhodné a sa mi zdalo, že nebolo treba robiť uzlíky, páska bola veľmi priľnavá a
stačilo pevne zatiahnuť a držalo to.
Radoslav

Názorná ukážka použitia parafilmu pri štepení na tomto videu:
http://blip.tv/file/346153

Petře, ten Atwood mne moc mrzí... Ten tedy nikdo nemáme. Ještě se vrátím k roubům: severinia mi nechytila ani jako roub, ani jako řízek, a neúspěšné bylo i roubování slabším roubem C. deliciosa - neměl vůbec vyvinutá očka a poslední, který ještě drží, mi i ve skleníku postupně černá od shora O to je překvapivější jiný roub. Neměl cedulku, po týdnu, když jsem konečně chtěla roubovat, vypadal doslova na výhoz - tmavý, zhnědlý, jakoby přestárlý. Nicméně mi zbyla podnož, tak jsem jej naroubovala. Po 3 týdnech jsem se nestačila divit, když vyrazil ze všech 3 oček, 2 výhonky postupně odpadly, ale ten z nejhornějšího očka zesílil a vytvořil větvičku se 4 lístky. Už jsou plně dorostlé a začínají vyzrávat. Je to právě ta C. deliciosa Chios Můj muž by řekl: Jo, to lidi čuměj...