CITRUSY.CZ

Jaké máte zkušenosti s hnojivem Siforga?
Dále na našem portálu o bonsajích http://www.bonsai-kai.cz vedeme s kolegy diskusi o hnojení a mimo jiné vyvstala otázka, zdali je relevantní důvod pro to, aby se po přesazení dodržovala cca 14 denní přestávka před pohnojením. Co na to zkušení kolegové citrusáři?

Ondro, odpíchni se k dalším dotazům od toho, co tu bylo již napsáno :

http://www.citrusy.cz/2007110001-zkusen ... pestovanim
search.php?keywords=Siforga&terms=all&author=&sc=1&sf=all&sk=t&sd=d&sr=posts&st=0&ch=300&t=0&submit=Hledat

Petře díky za radu, ale funkci search opravdu znám a i jsem ji využil, stejně jako zmíněný, velmi přínosný článek od pana Černocha. Minimálně na druhou část dotazu jsem ale odpověď nenalezl.

Já se s tím obyčejně netrápím a vzhledem k tomu, že již s rostlinou pracuji, tak z časových důvodů tam hned nějaké hnojivo dám, většinou Orgevit. Siforga je koncentrovanější a tak s ní zacházím opatrněji, to zn. nenasypu ji na holé kořeny (obava z popálení), ale třeba jen k okrajům většího květináče. Než se po přesazení kořeny rozrostou k okraji, je již Siforga rozpuštěná a naředěná se subtrátem.
Ale kdybych to neřešil jako já ( to jest v časovém presu), tak si myslím, že není vhodné ihned po přesazení hnojit. Kořeny mohou být přesazováním trochu poškozené a tak je třeba, aby se nejdříve zacelily-zklidnily a ne jim ihned dávat další šok hnojivem. A také předpokládám, že pokud se přesazuje, tak ne do chudého substrátu, ale naopak do zeminy s určitou zásobou živin.
Pokud pohnojíš nahoru, kde nad kořeny, myslím, že se nic neděje. Hnojivo se začne rozpadat a pomalu-postupně se dostávat ke kořenům.

přestávka v hnojení záleží na tom do jak velkého květináče se rostlina přesazuje. Taky záleží na tom v jakém zdravotním stavu se rostlina nachází. Po přesazení do většího květináče by měla být zásoba živin v novém substrátu přibližně na 3 až 4 týdny růstu. Až po této době bych začal s přihnojováním. Dříve je to dle mé zkušenosti zbytečné. Rostlina musí vytvořit nové kořeny a zacelit rány po přesazení. Spíše bych použil stimulátor Racine než hnojivo.

Díky, beru vaše argumenty, spíš si říkám, zda je hnojivo v odpovídající koncentraci pro kořeny opravdu škodlivé, opravdu je šokuje a stresuje ve fázi po přesazení nebo jde o mýtus. Např. známý a úspěšný německý bonsajista Walter Pall tvrdí, že jde o mýtus. Samozřejmě jde u pěstitelů bonsají a citrusáři o trochu rozdílnou situaci-část bonsajistů včetně pana Palla používá moderní, velmi vzdušné a rychle vysychavé substráty, které ale neobsahují prakticky žádné živiny. Výhodou je, že se prakticky nestane, že by rostlině uhnily kořeny, relativní nevýhodou nutnost prakticky každodenní zálivky a častého hnojení. Navíc v takovém substrátu rostlina tvoří mnohem bohatší kořenový bal, než v klasice. Osobně jsem přesvědčen, že tyto substráty jsou vhodné i pro citrusy, sám je v nich pěstuji a nesetkal jsem se s žádnými potížemi stran substrátu.

vzdušný vysychavý substrát pro citrusy není vhodný. Možná v bytě se dá uzalívat, ale ne ve skleníku či venkovních podmínkách ve větších pěstebních nádobách. Větší citrusy od výšky okolo 1 metru mají v létě šílenou spotřebu vody a to rašelinový substrát není schopen zajistit. Na citrusy se musí zemina namíchat tak aby vodu udržela a měla po celou dobu pěstování stejnou strukturu což u rašeliny nehrozí - ta se postupně rozkládá a mění svou vzdušnou strukturu na něco co sice drží vodu, ale neobsahuje vzduch. Následkem tohoto rozkladu je substrát kde citrusům hnijí kořeny a špatně rostou.
Asimina v čisté rašelině má třetinový růst ve srovnání s Asiminou v těžší zemině. To samé platí u D. virginiana - prostě v rašelině roste jen cca 3 měsíce a pak si hledá živiny a prostor pro růst jinde - kořeny vyrostou ven přes spodní otvory a zakoření do zeminy pod květináčem.

Kdo tu mluvil o rašelině? Rozhodně jsem nemyslel čistou rašelinu, ta podle mě není vhodná pro žádnou rostlinu. Nebudu se přít o vysychavé substráty se zkušeným citrusářem, ale samotnou rašelinu jsem opravdu nemyslel.

Vlastně vůbec nechápu, jak Zdeněk přišel na rašelinu. Já myslel třeba akadamu, ve které se citrusy v Japonsku běžně pěstují, živcové písky s malou příměsí rašeliny (tak 20%), kokosové vlákno, různé druhy zeolitu, antuku, westerwaldský jíl Seramis atd.. Tyto substráty jsou velmi stabilní (až na akadamu, která se v závislosti na prostředí rozpadá po dvou až třech letech) a vzdušné. Navíc třeba zeolity vodu někdy drží skoro až moc. Já letos sázím do páleného jílu s příměsí tak 30 % kokosového vlákna a nemám problém.

Ondro já to psal obecně ne nějakou rekaci na tebe. Každému vyhovuje zemina, kterou má vyzkoušenou a léty prověřenou. Já sadím do rašeliny s pískem a perlitem s přidáním zahradní zeminy a taky to funguje. Jenže je rozdíl míchat zeminu pro pár rostlin nebo x kubíku ročně. Loni jsem spotřeboval 8 palet rašeliny po 4,5 m3 tj. 36m3 rašeliny a pořád je to málo. Letos mám zatím spotřebované jen 3 palety.

Problematiku zemin má zdeněk velmi dobře popsanou na svých stránkách.
Formulaci "velmi vzdušné a rychle vysychavé substráty" jsem i já pochopil tak, že se míní zemina s velkým obsahem rašeliny, či čistá rašelina.
I přes vysvětlení, že to bylo míněno jinak, budu pokračovat v prvotním pochopení.
Rašelina jako taková je velmi vzdušná a velmi vyschavá. Sama o sobě je vhodná je pro výsevy či malé roční semenáče. V dalším věku rostliny je víceméně nutností, aby byla promíchána i s nějakým tím pískem a perlitem, které jsou schopny udržet nějakou tu vodu a naopak i vzduch, neboť rašelina za pár prostě degraduje. Čím ještě starší rostlina, tím je potřeba schopnosti zeminy poutat vodu ještě výraznější, perlit ani písek toto nezvládají a potřeba přimíchat i nějakou tu součást o velmi jemné zrnitostní frakci (např. bežná zemina). Ono to má i svou logiku při přesazování. Stará zemina postupně degraduje a zahutňuje se a je-li citrus přesazen do lehčí zeminy než je aktuálně zasazený, dojde v nádobě v přirozených venkovních podmínkách k tomu, že rostlina začnem mít velké problémy ... často to končí úhynem rostliny, v lepším případě, že rostlina shodí listy. Proč? Protože stará a nová zemina má rozdlnou schopnost poutat na sebe vodu a rozdílně rychle vysychat - např. stará část zeminy zůstává mokrá a nová je naopak zcela suchá a nebo bezprostředně po zálivce právě naopak. Dojde k usušení a nebo naopak udušení vodou nově narůstajících kořínků a následně k jejich uhynutí, především na tomto styku dvou rozdílných zemin.
Citrusy se pochopitelně dají pěstovat prakticky v čemkoliv, ale použité zemině je potřeba přispůsobit zálivku a celý vodní režim rostliny. Čím je zemina lehčí a vysychavější (tím je současně i schopna na sebe navázat nebezpečné množství vody, bohužel), tím je nutno více a často a jen ve velmi malých dávkách zavlažovat. A naopak.
Zkrátka, vše je opět o rovnováze - použitá zemina a jí odpovídající zálivka musí zabezpečit jediné : aby kořeny rostliny nebyly nikdy zcela na suchu, ale taktéž nikdy zcela v mokru, jinak prostě časem uschnou či uhnijí, resp. uschnou, odumřou a následně mrtvé uhnijí.
Ale jak na potvoru, právě v takových "záludných" zeminách, na praconost se zálivkou nejhoršími, citrusy rostou nejlépe.

OK, když vidím ty objemy, chápu, že to pak není jednoduché a také jde samozřejmě i o peníze.

Neví někdo kde by se dalo objednat hnojivo siforga nebo orgevit?

tak nic už jsem našel

Nedávno jsem jsem viděl Siforgu a Orgevit ve velkoobchodě firmy Pasič v Brně. mají sklad v areálu zahradnictví Agro Tuřany. prodávají to jen po pytlích cca 30kg.
Jiří Trávníček