To, co píšeš, může být pravda, hlavní představitel je odrůda ‘King’, podle některých pramenů se jedná o přirozený tangor (křížence mandariny a pomeranče) z Malajsie a srovnávají ji s tangorem ‘Campeona’. Podle pěstebních oblastí a půdy se mění vzhled plodů. Strom střední velikosti, s poměrně silnými, řídkými, křehkými, řídce trnitými větvemi, koruna otevřená, listy tmavě zelené, široce kopinaté, řapík poněkud křídlatý, výrazně odčlánkovaný. Je náročný na teplotu, vlhkost, trpí úpalem, na lámání a usychání větví, snáší hůře chlad než ostatní mandariny, má sklon ke střídavé plodnosti. Podle jiných autorů ale dobře snáší chladnější podmínky ve vyšších nadmořských výškách v Peru. Květy velké, bílé, plody středně velké až velké (5,5-10 cm), zploštělé, někdy zaškrcené, areola nenápadná. Oplodí žlutooranžové, na mandarinu velmi silné (5 mm), hladké, u některých klonů i hrubé a hrbolaté, jamkovité, středně přiléhavé, loupatelné, má hodně silic. Dužnina oranžová, jemná, ale masitá, dosti sladká, jen středně šťavnatá, chutná a vonná, vyrovnaný poměr cukrů a kyselin, méně kvalitní než u klementin, 10‑14 segmentů s tužšími membránami s průměrně 12 polyembryonickými semeny. Plody vydrží dlouho na stromech, ale jsou jedny z nejcitlivějších na poškození při manipulaci a skladování.
Exituje i řada dalších odrůd, např. ‘Geleking’, která má žluté oplodí.
Vlastní zkušenosti nemám, zatím se mi jí nepodařilo získat.
|