CITRUSY.CZ

Ivane, právě se začínáme dostávat k "jádru pudla"
Pokud bych brala Vaši kresbu se vším všudy, tedy i s tloušťkou větví, je v mém počítání v pořádku jen ten odbočovací 1. řád. Ten svislý 1. řád, který je prodloužením kmene, je pro mne stále jen kmen a tedy "řád" 0
O tloušťce větví jsem se zatím nezmínila, ale pokud pokračuje rovně např. z 1. řádu tenká rovná větvička a jiná téměř v síle té z 1. řádu z něj roste byť šikmo, rostlina tak sama naznačuje, že jako prodlužovací výhon - tedy tentýž řád preferuje právě tuhle silnější větev - to je zákon energetického toku a "logika" rostliny
Proto já osobně beru jako vyšší řád vždy jen evidentně tenší odbočky. Tak se dostávám u Ivanovy kresby v případě jeho V. řádu jen na III. nebo v nejlepším IV. řád Pokud mám náhodou pravdu, lze tím vysvětlit, proč i rostliny bohatě větvené se zdánlivě mnoha řády vlastně stále ještě nemohou kvést
Slibuji, že se také pokusím udělat malůvku. Jen prosím o trochu strpení

Paní Ivo to jsem vypisoval z knížky Ing.J.Kutina,CSc. já si myslím,že na to má vzdělání.

Děkuji Ti, paní má, teď budu mít řády dva. Malý příklad: u Actinidia arguta se doporučuje vypěstovat co nejdelší letorost vyššího řádu, který vyrůstá z letorostu nově narostlého, což se dělá tak, že se nový letorost v létě včas zastřihne, třeba jen na několik oček a z něj bujně vyrazí prodlužující výhon, který je o řád vyšší, než původní letorost. Z čehož vyvozuji, že ať je větvička prodlužující nebo vybočuje, jedná se vždy o větev vyššího řádu. O tom, že úhel sklonu má vliv na složení látek uvnitř větve není sporu. řekl bych, že to má co dělat i s gravitací, látky podporující růst se hromadí v nejvyšším bodě, krásně je to vidět třeba na té argutě, když ohnu prut dolů, vždy nejbujnější růst má to nejvyšší očko.

Asi bych se měla , ale dotyčného pána natož jeho dílo opravdu neznám. Tak se musím ptát, zda se jedná o ovocnáře obecně nebo o skutečného specialistu na citrusy v rámci subtropických a tropických rostlin, jakými jsou u nás např. prof. Ing F. Pospíšil
Jistě mi dáte zapravdu, že citrusy mají mnohá specifika oproti našim ovocným stromům a aktinidie (pololiány) jakbysmet. Aktinidie mají blíže k vinné révě, než třeba k jabloním Tak i jejich řez je podobný.
Kidmane, jistě si Váš posměch zasloužím ale přece: můj děda mne kdysi učil stříhat jabloně a vysvětlil mi, že když budu vlky stříhat v únoru, ponechaná část ten rok již nepokvete - jen bude větvit z každého očka a poroste. Pokud však udělám již letní řez (zapomněla jsem za těch 30 let, v kterém měsíci - myslím že to byl srpen), pak se ještě do zimy stačí vytvořit plodonosný obrost již pro příští rok Šlo vždy o mladý strom již v plné plodnosti.
Z toho pro mne plyne (možná chybně ) že u našich ovocných stromů, stříhaných v době zimního klidu, se řády kryjí s roky a to až do prvního hlubokého zmlazovacího řezu, zatímco při letním řezu máte za 1 rok nárust dvou řádů
U citrusů, když jsem si v bytových podmínkách hrála se semenáči, to vypadalo tak, že první dva roky mi rostl jen prut, který jsem 3. rok na jaře zaštípla a on hned vyhodil několik bočních výhonů - 1. řádů. Pokud byl semenáč slabší, toho roku již jsem dalšího větvení prostě nedocílila. Pokud však byl silný, došlo k dalšímu větvení již v letní periodě toho roku, takže koncem 3. roku jsem měla korunu s větvemi 2. řádu. 4. rok pak narůstal jen na části větví 3. řád. Dále jsem se pak už nikdy nedostala, protože buď jsem semenáč použila jako podnož pod odrůdu, kterou jsem moc chtěla, nebo mi ty poslední zmrzly před lety ve skleníku
Tak se mi v podstatě dost kryly řády s roky (jeden řád na 1 rok)

Žádný posměch ode mě nesklidíte,naopak Váš skleník obdivuji.Aspoň co byly fotky.Větvení je důležité, ale za jeden rok z mladého planého stromku se nevypěstuje plodonostný obrost.Něco jiného je roubovanec,tam to jde bez problémů.Kiwi je rovnou případ kdy jsou bezpodmínečné roky,tak jak u vína.(to už jsem psal z jakého starého dřeva víno plodí-víno roky přesně dodržuje).Ohledně toho pána pracoval od ananasů(aby přesně do 3měsíců vykvetli),tedy tropů až po naše ovoce.Jeho specializace je na chemické přípravky,aby stromy kvetly dříve,byly odolné proti chladu atd.Např.citace-CCC stimuluje kvetení u citruníku(též SADH),černého rybízu,jahodníku,chmelu.

Konalesi bez urážky, ale s tou révou se asi pleteš Réva neboli jak ty píšeš víno, plodí na přírustku současného vegetačního období ne na loňském dřevě. A pokud jsem to správně pochopila, tak letorostem se nazývá výhon vyrostlý v tomto roce. Nebo by se dalo říct během léta- proto letorost ( jestli kecám, tak se do mě klidně pusťte, já to snesu )
To co jsi psal, sedí spíš na kivi, které se řadí mezi liány kvetoucí na loňském obrostu.

To Iva: žádný posměch, chraň bůh, to byl jen citát z jedné pohádky. Jinak , koukám, se tady do toho pěkně zamotáváme. Víno: z oček loňského (jednoletého) dřeva, co vyrostlo z předloňského (dvouletého) dřeva, vyrostou letos letorosty (už na jaře ), na kterých se objeví květy, co se z nich stanou bobule, co tak chutnají ptákům, včelám a lidem.
Uff, doufám, že vám nepřipadám jako Tatar!

Možná by sme se měli vrátit k citrusům!! nebo sme ve fóru révová vína..


Jako moderátor vás žádám-ZPěT K CITRUSŮM!

Vážení!

Diskuse se nám trochu vzrušila, to ale není na škodu. Já se přes výzvu moderátora ještě musím vrátit k tomu vínu, protože mám zkušenost, která Vám to trochu víc poplete. Alespoň mi to popletla víc než je zdrávo. Taky jsem četl literaturu a podle ní stříhám venku víno na pergole, abych dosáhl plodnosti. Ale ve skleníku mne to těžce překvapilo. V létě roku 2004 v srpnu jsem zasadil 4 sazenice vinné révy do skleníku. Jednalo se o řízkovance ze začátku léta 2004, tedy asi dva měsíce staré. Do podzimu 2004 narostly do poměrně úžasných rozměrů (délka letorostů asi 8 - 10 metrů!, tlouštka kmínku asi 2 cm). Ostříhal jsem je v zimě a čekal co bude dále. V roce 2005 rostly jako plevel na všechny strany, stále jsem stříhal a vylamoval zálistky. Ale především v rámci roku 2005 jsem na těchto ročních sazenicích sklízel 3 sklizně hroznů! Ne nějaké obrovské množství, vždy šlo maximálně o 4 střapce na hlavu, ale kvetly ve 3 vlnách, po sklizení jedné úrody nakvetly znova atd.. Zajímavé také bylo, že bez jakékoliv dormance z oček letorostů 2005 vyrážely v dalších růstových periodách nové letorosty a ty zase kvetly atd.. Takže to vypadalo, že v průběhu jedné (sice velmi dlouhé sezóny, listy réva shodila až okolo vánoc) se konaly podle názoru sazenic tři roky a tak také reagovaly. V tuto chvíli jsou tyto sazenice zhruba stejně vyvinuté, jako venkovní réva, kterou mám u pergoly vysazenou 7 rok.
Vím, že lze říci, že řízek mohl nahradit to dvouleté dřevo, výhony roku 2004 mohly by být to jednoleté dřevo a letorosty roku 2005 by tedy mohly kvést, ale je to trochu divoké, ne? A navíc co ty další sklizně v roce 2005?
Působí to na mne tak, že nejméně stejně významné pro podporu plodnosti jako stáří dřeva ovocných plodin (vím že příbuzenské vztahy mezi citrusy a révou se hledají dosti obtížně ) jsou podmínky pěstování a rostlina umí částečně nahradit jedno druhým.
Tak doufám, že jsem do toho nevnesl ještě větší galimatiáš, než dosud byl ...

V jiných trop rostlinách si můžete otevřít téma révové víno..(asi není tolik trop..ale..)

Omlouvám se, ono myslím až tak nešlo o víno, ale o podkreslení problematiky plodnosti. ALe už končíme s vínem, večer si ho můžeme dát reálně a ještě překvašené ....

Ad Konales: děkuji za odpověď. Někdy třeba se hovoří o stejném, ale nedorozumění vzniká odlišným pochopením problému nebo třeba i chybou v překladu, pokud jde o původně cizojazyčnou literaturu
Ad Kidman: Na téhle pohádce jsme vyrostli, je zhruba tak stará jak já (Kuchaři, udělím ti tentokráte řád šunky zlaté!)
Ad Klokočí: vinná réva je stejně původně (jako třeba broskve, mandloně, ale zřejmě i meruňky a samozřejmě kiwi) z chladných subtropů a po staletích pěstování spolu s vlnami oteplování se postupně posunula do teplých končin mírného pásma - takže sem (mezi subtropy) vlastně skutečně patří. Takže, pane Moderátore, chopte se této výzvy po chlapsku a vytvořte nám rubriku pro subtropy, kam byste tyhle odkazy přesunul
Ad všichni:
Našla jsem ve starém Citrusářích (č.5, 1989) článek od pí A. Rozinkové o řezu citrusů, kde uvádí, že letorost je bylinný výhon (přírustek) běžného roku, jednoletý výhon je zdřevnatělý letorost, ze kterého odebíráme rouby. Koruna je soustava hlavních větví a vedlejších větví (2. a 3. řád). Květní pupeny se tvoří na větvích 3. a dalších řádů, nejvíce na vodorovných větvích.
Pro úplnost musím doplnit, že v článku se výslovně hovoří o štěpovaných nebo řízkovaných rostlinách (ne o semenáčích!). Květní pupeny se tvoří na výhonech určitého stáří a postavení na rostlině (článek A. Rozinkové Proč citrusy nekvetou - Citrusář č.1/1991)

Taková drobná poznámka k problematice řádů a kvetení:
ono vůbec není důležité, co si o tom myslíme a jak to vidíme či počítáme my, důležité a rozhodující je, co si o tom myslí sama rostlina
My ji můžeme jen trochu usměrnit či popostrčit - ale nic víc

Co se týče vína pokračujte zde..: http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.php?t=755

Tak to vracím zpět k odrůdě Washington. Našel jsem pod touto odrůdou spadený plod o kterém jsem ani něvěděl . Zajímavé je, že podle místa původu (Gruzie-Abcházie) jde o tenkoslupký klon základní odrůdy Washington navel.
Z důvodu chladu mívají mé pomeranče silnější kůru, tak snad tento opravdu odpovídá zmíněné vlastnosti ( )