CITRUSY.CZ

Koupila jsem si několik kusů tropického ovoce nazývaného Rambutan (Nephelium lappaceum) a protože obsahovaly pěkná semena, hned jsem je vysela. Plody byly tmavě červené, velikosti vejce, jakoby chlupaté. Bohužel se mi příliš nedaří zjistit informace o pěstování této rostliny. Údajně se jedná o stálezelený strom menší velikosti, který potřebuje hodně slunce, vody a jílovitou hlínu s přídavkem písku. Moc by mi pomohlo, kdyby se ozval někdo se skušenostmi s touto rostlinou.

Rambutan je příbuzný s litchi, longanem a pulasanem, většinou ale semena moc v našich podmínkách neklíčí. Je to asi spíše záležitost buï okrasná, bez čekání na plody / kolem 5-20 let u semenáčů/, nebo skleníková, v tom případě se i u semenáče dá očekávat kvetení v horizontu asi 10 let, ovšem ty plody budou ve finále celkem drahé.

nedej se odradit,
já mám taky spoustu rostlin, o kterých vím jediné, že se prostě plodnosti nedočkám, ale mám je co kdyby, navíc mě netrápí problémy s nedostatkem prostoru, protože jich přes veškerou péči spousta odejde
ale abych to vzdal už předem, to mě ani nenapadne
a co se týče připomínky, že budou výsledky tvé snahy pořádně drahé?
nevím? já to nedělám pro peníze, ale pro potěšení, že se občas něco povede, pěkně roste, případně i zakvete a zaplodí, pro pocit, že jsem to dokázal
kde by jsme dnes byli, kdyby jsme každý pokus vzdali už předem.
takže se nenech odradit a zkus to, buď to vyjde nebo ne, přeju mnoho úspěchů

Ahoj všichni!

Taky si myslím, že nemá smysl házet flintu předem do žita. Je pravda, že většina semenáčů kvete s velkou prodlevou, nebo nikdy. Ale zase, dokud se tu nepotulovala naše vychytralá rasa, jiný způsob šíření rostlin než semeny neexistoval a přitom se jich vytvořila docela široká paleta. Dost by mě zajímalo srovnání, kolik druhů a odrůd vytvořila máti příroda a kolik my chytráci?!

Jinak mám takovýhle příběh. Před dvěma roky (v září 2001) jsem si jen tak z legrace zasadil několik pecek velkých broskví na kterých docela ujíždím. Neměl jsem co dělat, tak jsem je vysel všechny do jednoho květináče do zbytku zeminy z jakéhosi přesazování. Příští rok na jaře (2002) čtyři vzešly a tak se mi jich zželelo a rozsadil jsem je do květičnáčků. S vědomím, že se asi květů nedočkám (roubovat nechci, takovýhle kvalitní roub stejně neseženu tak proč) a že případné přežití je problém, jsou to čistě jižní záležitosti, takže žádný mráz atd. K mojemu překvapení krásně rostly a už první rok narostly pruty asi 70 cm. Zimoval jsem v bezmrazém prostředí a vše bylo OK. Vloni narostly stromky asi do 1,30 m. Zase je zimuju v zahradním domečku bez mrazů a hodně mě překvapily. Před čtrnácti dny začaly obrážet (bohužel nemůžu to zarazit, zimuju tam i další věci, takže mráz nepřichází v úvahu) a k mému velkému překvapení tři ze čtyř také zakvetly!!! Je mi jasno, že nebudu mít šanci na udržení plodů (i když opiluju co to jde) ale o to nejde. Důležité je to, že bez roubování, v květináči a po dvou letech růstu kvetou. Takže ono není nic dopředu ztracené a máti příroda si možná občas natruc nám chytrákům pomůže.

Jo a eště něco. V jednom starém citrusáři byl zajímavý poznatek. Semenáč citrusu odmítající růst byl při letnění venku shozený větrem. Shodou okolností zrovna v době, kdy majitel(ka?) byl na dovolené a zůstal tak delší dobu bez závlahy a v nepřirozené podobě. Jak reagoval? Zakvetl!! Možná by to stálo za to zkusti s větším množství semenáčků (pokud někdo má a nesejde mu na nich nijak moc) a poté vidět, jestli ti co kvetli v nouzi budou kvést i příště v normální situaci.

Takže hodně odvahy a sej co to jde, radost je už když to roste!

Ivane víme o případu kdy semenáč ze šlechtění p. Urbana označený SP (jako speciální podnož) přinutila k,plodnosti pěstitelka pí. Rozinková tím, že ho umístila do horizontální polohy a zalévala pouze korunu.
Ing. Jaroslav Veselý

Broskve můžou narost klidně o metr za rok. Pokud nemáš zahradu tak je daruj někomu kdo jí má. Ale je to zajímavý, že kvetou tak brzy, myslel jsem že z pecek nikdy nekvetou za dřív než za pět let. Možná je to odrůdou

Včera jsem neš

Teï to čtu ještě jednou, jak jsi dospěl k názoru, že broskvoò je tropická rostlina

Nechci do toho moc kafrat, ale u nás byl výzkumák, kde se množily broskve in vitro / je to bomba, celkově byly ty rostliny lepší než kontrolní sad roubovaných broskví / a vedoucí tohoto zařízení je bez větších problémů i řízkoval. Myslím, že tak v červnu - červenci, pokud si dobře vzpomínám. Ze sadu těchto broskví zbyla jedna řada, neznáme už ani názvy odrůd, které v ní mají být, něco vypadá spíše na broskvomandle. Zbytek sadu první nájemce nechal vytahat a místo nich dal mátu.....
Jinak Ivan asi myslel, že zasadil pecky z dovozových broskví, takových těch skoro půlkilových, které tady asi neuvidíš volně v zahradách, ale třeba je někdo má i ve skleníku.
Broskvím a meruòkám se bude věnovat dost času v Kurzu trop. a subtrop. zahradnictví na který je upoutávka na Citrusech, přednášet bude Doc. Krška, který sjezdil i spoustu asijských zemí.Snad se tam na chvilku dostanu.

In vitro? Množení ve zkumavce? To si nedovedu představit, jak to funguje? A ty velký broskve, to je nějaká náchylnější odrůda? Měl jsem za to, že to je stejnej rozdíl, jako odrůdy jablek nebo čehokoli jinýho.

Jasně, ve zkumavce, při přesně určených světelných a výživových hodnotách. Teï to ale dokonce majitel této základny /Akademie věd, ústav experimentální botaniky/ jednomu kolegovi z Lednického kurzu zapřel, takže nevím, zda to bylo tak tajné, drahé, ??? Fyzicky tam ty rostliny, i když jen zbytek, ještě jsou!!!
Nicméně, tady u nás se spíše prosazují broskve a jejich kříženci z Kanady /např. Harbinger, Harbrite, May flower, tuším, že i Red heaven, Sun heaven apod./, přece jen jsem jim teplotami blíže, než třeba Itálii, řecku apod, hlavně těmi zimními. Jinak je to opravdu jeden druh, ale pro svůj zdárný růst a násadu plodů potřebuje určitou sumu teplot, slunečního záření, takže někde jde a jinde ne.... S těmi jablky je to také tak, že Granny Smith u nás prostě nepůjde, kdyby ses stavěl na hlavu a Australci a jiní "tropikové" ho mrskají ve velkém. Jiné teploty, vlhkost vzduchu a nevím co ještě a stále je to jen jablko.

Vypestovat plodici semenace broskvoni neni vubec problem. Pecky je potreba nechat do podzimu oschnout, potom vylustit semena (ve sveraku, ne kladivem) a potom stratifikovat ve vlhkem pisku pri cca 4C asi 4-6 mesicu. Na jare vysit do truhliku a az budou rostliny 20 cm vysoke, tak je presadit do zahonu. Do podzimu narostou asi metr, musi se odstranovat predcasny obrost. Rostliny s peknymi velkymi a sirsimi listy by mely mit v budoucnu lepsi plody. Dalsi rok presadime rostliny na trvale stanoviste a dopestujeme dutou korunku. 3-5 rokem vykvetou, nenechaji vas dlouho cekat. Ale vy je proto nepretezujte, zpocatku staci jeden plod, jinak vam stromek zakrni. Ne vsechny semenace maji kvalitni plody, nektere hodne trpi klejotokem, nektere jsou velmi nachylne na kaderavost nebo jine choroby. Ale pokud mate na zahrade dost mista, tak to zkuste, mam takto vypestovane dva semenace s velmi kvalitnimi plody (jeden chuti pripomina mango!) a z vlastnorucne vypestovanych odrud broskvi budete mit velkou radost.

Podařilo se někomu vypěstovat rambutan ze semínka? Já to zkouším již poněkolikáté a jěště se mi to nepovedlo.

Ja mam na to takovou vec. Akvarko. Je velke. Do nej jsem nasypal tak 10cm sterku a na nej asi 20cm substratu a do nej dyck tlacim kazde semniko co mi prijde pod ruku. Klici v tom skoro vse a mam tam ted takovy prales, ze uvazuju o koupeni srpu Mozna tam nekde budou i rambutany, od longanu je totiz nejak nepoznam.

Martine, akvarko môžem potvrdit, je výborná vec, tiež som teto rok skúsil tento systém, takto v piesku mi velmi lahko zakorenilo aj pár citronovníkov.