CITRUSY.CZ

S interaktivnimi www neni problem, viz moje prace:

http://www.petrasek.info/mambomcz

---

Napada me ale, provest to nejak oficialne. Napriklad kazde mesto ma prece technicke sluzby, nebo spravu zelene. Pokud by se starosta anebo rada mesta oslovili s pozadavkem oficialne "to povolit", nebude se stavat. ze to pak technicke sluzby vykaci a davat pozor na to bude i mestska policie (formalne samozrejme).

No s temi technickymi sluzbami je to vazne problem, to uz jsem samozrejme taky zvazoval jak to zaridit, aby se pri koseni travy atp. fikovniku vyhnuly, a najit nejaka chranena mista, kde moc nehrozi nejake vnejsi zasahy cloveka je celkem problem, ale da se to.

V kazdem pripade ze startu bych to videl spise na akci par nadsencu a az podle vysledku celeho projektu bychom mohli zvazovat nejake oficialni oznameni.

V Brne by sa mohli figovniky vyskusat napr. pod Petrovom na juznych svahoch ( na tych kamennych stranach ) , alebo pod Spilberkom pod hradbami,......alebo na Kravi hore....
Kam

Este doplnim: v Bratislave v botanickej zahrade maju vysadene figovniky a kazdy rok narastu tak do 2 - 3 metrovej vysky. Ci plodia, to neviem...... ale dari sa im. Su vysadene na miernom sklone smerom na juznu stranu.
Kam

Jo to je samozrejme mozne pokud plodi i ty prazske tak bohate uz v tuto dobu a to jsou venkovni. Na zahrade v Ostrave uz chystam fikovnikum velkou plochu na jizni strane zahrady tak snad se dilo podari a dalsi kousky pujdou k Ostravici a do parku J. A. Komenskeho.

Já mám vysazené dva fíkovníky ve volné půdě, jeden z r. 1991, odnož 2002. Ten starší je zcela nechráněný, posledních asi 8 let ho ani nezakrývám. Mezi lety 2000 a 2002 přesto plodil (jen 1. sklizeň), výborné fialové plody, v dormanci přestál -18°C s následnou sklizní v létě. Pokud byl předchozí léta zakrývaný, plodil vždy. Vymrzl cca 20cm nad zem až při dalších -18°C, které uhodily počátkem března po krásných teplých dnech v únoru, ve kterých se mi začal budit. Letos vymrzly větve až po hranici přiházení sněhem (opět cca 15cm nad zem), teď je z něho husté keřisko s větvemi přes metr délky a nasazenými plody z června, které ale už do zimy nestačí vyzrát. O tomhle fíkovníku a zkušenostech s jeho pěstováním píši na svých stránkách.
Takže se nemusí shánět nic speciálního

Vynikajici clanek! Nebyly by take nejake fotografie?

Na umístění fotek zatím a momentálně "nejsou lidi" Ale slibuji, že postupně budou. Teď mne manžel nutí oba fíkovníky ořezat, jak jsou husté, tak budu mít i řízky pro zájemce

No to je parada, samozrejme se hned hlasim z takoveho odolneho kousku urcite budu mit zajem.

Je potreba to urcite zdokumentovat nez to s manzelem orezete i kdyz ja mit neco takoveho na zahrade tak tomu klidne objetuju veskery prostor, hlavne at to roste.

Tento fikovník pěstuji v nádobě venku asi od začátku dubna do silnějších mrazů v listopadu. Potom uklízím do hospodářské budovy s nejnižší teplotou do -10 C. Nyní začínají dozrávat první plody :

Ještě jeden ve skleníku. Tam dozrávají plody ve více vlnách v roce :

Děda měl na zahradě v Hnanicích u Znojma někdy od půlky 80.let fíkovník dovezený z Gruzie, bohužel fíkovník nasadil dost jako pod jabloň. Nikdy z něj nic nebylo a přes zimu omrzal až k zemi, přes léto vyrostl tak 1,80m. Fíky nasazené během léta na nových letorostech do zimy nedozrávaly. Loni jsme s Martinem Zmekem fíkovník na podzim vykopali, vzhledem ke značnému kořenovému systému tak vzniklo na zahradě dočasně nepovolené důlní dílo:) Vznikly z toho tři rostliny, jedna byla přesazena asi o 50m na slunné stanoviště místo jedné broskvoně, druhá do jižní meze u cesty z Hnanic na Devět Mlýnů poblíž bývalé roty, třetí kamarád i přes prvotní zděšení řidiče odvezl autobusem do Znojma a poté Prahy Pražský fíkovník byl přezimován na chodbě v paneláku a je z něj konečně dřevina i s pár slibnými užitky. Fíkovník přesazený na slunko začátkem léta táta projel na krátko sekačkou na trávu a některé výhony pak následně ještě jednou, rostlina i přes to dosáhla nějakých 70cm a hodlám ji na zimu pořádně přikrýt, mám totiž zdroj jakéhokoliv množství dřevité vaty. Rostlina u roty byla ponechána napospas, letos nenápadně zevluje v trávě, ale již brzy začne vyčuhovat na cykloturisty mířící do NP Podyjí. No a zralé fíky letos sklidíme z rostliny od pana Matějky, a to je pohádky konec:)

Tak mohu konečně vložit pár fotek toho svého fíkovníku. Tohle je ta původní rostlina a její stav letošní květen:


a konec srpna:


Dceřinná rostlina jako palmeta na jižní zdi - květen:


a konec srpna:



Dnes jsou větve na obou rostlinách dlouhé kolem 1,3m. Pokud nebude výjimečně nádherný, teplý a dlouhý podzim, tak ty plody již nedozrají. A tak jediné plody mi uzrály na rostlině z květináče (jantarová dužnina, stáří rostliny 3 roky, 1. "donošená" plodnost). Bylo jich celkem 5, sklizeny v minulém týdnu a byly výborné :

Tento figovník ktorý až v mesiaci jun postupne slabo obrašil zo starého dreva tiež ťažko bojuje. Z troch konárov už dva porazilo, zaschli aj s mladými výhonkami a násadou plodou. Tretí konár ten vlavo doposial prežíva a na jeho další osud som zvedavý. Ak by prežil bude jedený rodiaci ktorý som zaregistroval aj s prežitím starého dreva. Avšak nevidím to moc nádejne stále viac upadá a zoslabuje

Jak tady pozoruju ty vase "stromy" tak se uz nemuzu dockat az si vysadim na zahrade svou prvni fikovnikovou alej a budu se taky moct chlubit.