CITRUSY.CZ

internetový rádce začinajících pěstitelů - fórum
Kávovary-online.cz
Právě je 15 Říj 2019 04:41

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 11 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 16 Úno 2011 19:46 
Offline
Zvědavý pěstitel
Zvědavý pěstitel

Registrován: 28 Dub 2005 11:21
Příspěvky: 90
Zdravim, kolega mi nedavno priniesol z Kolumbie jednu kostku tejto rastliny. Pre zaujimavost som ju zasadil, aj ked jeho charakteristika tohto ovocia neznela moc dobre - "take oranzove sladke blato" :) Vcera v inom poste spominal Vaclav svoju sapotu, tak ma napadlo spytat sa, ci to nie je nahodou tiez tento druh. Pripadne myslim ze by boli zaujimave skusenosti aj s inymi druhmi. Tak ak ich niekto mate, podelte sa...


Přílohy:
sapota_s.jpg
sapota_s.jpg [ 170.69 KB | Zobrazeno 387 krát ]
Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 16 Úno 2011 22:38 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 15 Říj 2005 00:20
Příspěvky: 325
Zdravím jezo
není zapota jako zapota ač v knížce co mám se uvádí dva druhy Zapota.
Ty máš Pouteri sapota nevím proč sapota když v záhlaví se píše Zapota - asi česky.
Já mám Manilkara zapota kdo se vtom má vyznat.Obě jsou z čeledi sapotaceae-zapotovité.
V jiné knize ta moje se uvádí jako Achras sapota Manilcara achras Foba....Podle plodů.Achras znamená v
domorodém názvu ale i v řečtině druh hrušky.
Ta tvoje je ve střední Am. a Karibiku vysoce ceněným ovocem.Kůra,listy a mladé plody obsahují lepkavou mléčně zbarvenou tekutinu dráždící sliznici.Jestli i ní se delali žvákačky se nepíše.Z dužiny se vyrábí marmelády,rozředěné s mlékem nebo vodou použít jako nápoj nebo na deserty.Semeno je jedlé,vaří se,praží a mísí s kakaem,používá se do čokolády nebo do cukroví.Nezralé plody jsou nejedlé.
Ta moje měla kulaté plody,dužinu sklovitě žlutohnědou,kašovitě měkou,šťavnatou a připomínající měkké hrušky.Její chuť
byla velmi sladká připomínající karamel.
Gumovitý,pryskyřičný latex vytékající z poškozené kůry a nezralých plodů je základem žvýkaček.K tomu účelu byl používán už Aztéky.Dnes je nahrazován syntetickými látkami.Čaj z kůry slouží proti horečce a průjmu.
V jiné knize se píše zajímavě - největší důležitosti nabyla využíváním její mléčné šťávy-latexu k výrobě žvýkaček.Obsahuje 20-40% látky podobné gutaperči a nazývá se "chickle".Ze stromu 10-15 m. se získá za rok 15-18 kg suchého latexu.Po dvou letech se musí stromu 2-3 roky dopřát odpočinek.Aby jsem moc nepsal ale ještě-ztuhlá,očištěná červenohnědá drobivá hmota se zahřátím změkčí v těsto,bělí se,smíchá se s parafínem,balzámy,s cukry,ochutí se,parfémuje,barví a lisuje do různých tvarů populárních žvýkaček./Jak si udělat žvýkačku/.Ke žvýkání používali chickle Indiáni z horniho toku Orinoka již dávno,nezávisle na západní civilizaci,která si tento návyk Indiánů převzala,zdokonalila a zpříjemnila.
A když jsem v tom psaní tak ještě ze třetí knihy z r.1985 rostlina je jako poslední s názvem žvýkačka.Výroba žvýkací gumy tj.asi před 120 lety,je soustředěna na severovýchodě USA,jejíž obyvatelé jsou i jejími největšími spotřebiteli.U nás v ČSSR se začalo
s výrobou v 50 letech v Liberci.Uvádí se že na náhrobku Thomase Adamse,údajného vynálezce žvýkací gumy,který se dožil 102 let je na hřbitově v městě Sommerville ve státě New Jersey nápis:Protáhl svůj život jako tu největší žvýkací gumu.I já když se rozneslo že u nás v obchodě mají první žvejkačky tak jsem dostal 1kčs a utíkal si pro ní.Potkal mi jeden starší pán a kam prý utíkáš no přece pro žvejkačku, kdyby si si dal radši kus salámu povídal.No možná že to sem ani nepatří ale čtenáři snad prominou.
Plody jsem koupil někde v už ani nevím kde
před asi 4 rokama.Jedna rostlinka ukázková nepřežila na rozdíl od citrusů noční pokles teploty k nule.Tedˇmám dvě jednu tak nějak dobrou ta druhá ještě jde.Fotky sem dám.A už dos.Promiňte že jsem se tak rozepsal.Tak zatím nashle.
vaclav


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 17 Úno 2011 06:49 
Offline
Zvědavý pěstitel
Zvědavý pěstitel

Registrován: 28 Dub 2005 11:21
Příspěvky: 90
vaclav napsal:
Promiňte že jsem se tak rozepsal

Naopak, vdaka za odpoved :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 17 Úno 2011 07:54 
Offline
Aktivní citrusář
Aktivní citrusář

Registrován: 04 Srp 2005 06:18
Příspěvky: 421
Bydliště: Nemšová, 212 m. n. m.
Ešte snáď doplním, že tvoja rastlina (pouteria sapota), je národným ovocím na Kube. Rastlina sa štepí lebo semenáče nastupujú do plodnosti veľmi neskoro - 10 a viac rokov.
V Európe sa pestuje na Kanárskych ostrovoch, jestvuje veľa vyšlachtených odrôd najmä v USA.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 26 Úno 2011 21:32 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 15 Říj 2005 00:20
Příspěvky: 325
Zdravím
dovoluji si ukázat moji zapotu.
První snímek je moje současná,druhý focený před dvěma lety
a která loňskou zimu namrzla a odešla.vaclav


Přílohy:
Snímek 088.jpg
Snímek 088.jpg [ 35.71 KB | Zobrazeno 290 krát ]
Snímek 074.jpg
Snímek 074.jpg [ 41.97 KB | Zobrazeno 265 krát ]
Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 27 Úno 2011 20:26 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 19 Úno 2011 21:25
Příspěvky: 362
Bydliště: Krásno nad Teplou
Nemnožíte náhodou někdo tuhle rostlinu? Není zrovna moc k sehnání. Nevíte zda se dá řízkovat?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 27 Úno 2011 22:06 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 19 Úno 2011 21:25
Příspěvky: 362
Bydliště: Krásno nad Teplou
Něco málo o zapotách, co jsem já našel v knížkách. Pouteria sapota až 30 m vysoký strom, v období sucha opadaví, od Mexika po Nikarguu, rozmnožuje se semeny, ale i vegetativně, nížinné tropy. Manilkara zapota stejná čeleď- Sapotaceae, podobná oblast výskytu, snese mírný mráz a sucho, množí se semeny, pro zrychlení růstu se roubuje na různé podnože. Manilkara má více semen, prvně jmenovaný druh jen jedno. Jako sapota se uvádí i druhy z jiných čeledí, např. bílá zapota Casimiroa edulis z čeledi routaceae, takže přízeň s citrusy. Semena, listy a kůra jsou velmi výživné, :? jelikož obsahují velmi jedovatý alkaloid. Jedlý je jen plod, snáší mírný mráz, pochází ze Střední Ameriky. Až 18m. vysoký strom, rozmnožuje se semeny, jen příležitostně se na ní roubují jiné druhy. Příbuzné C. sapota a C. tetrameira. O černé sapotě tu již párkrát řeč byla Diospyros digyna, čeleď Ebenaceae, blízce příbuzná třem u nás pěstovaným tomelům. V Mexiku se pěstuje do 2000mn.m Původ rovněž ve střední Americe, rozmnožuje se převážně semeny a plodí od pátého roku. Je vidět že v Mexiku se sapota říká leč čemu. Bohužel u nás nejsou prakticky k dostání, ani plody a rostliny vzácně. Bylo by dobré, kdyby se vlastníci těchto rostlin, pokusili o rozmnožení a větší rozšíření po ČR. info z. Tropické plody, Bernd Novak,Bettina Schulzová, Ikar-96


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 27 Úno 2011 22:07 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 19 Úno 2011 21:25
Příspěvky: 362
Bydliště: Krásno nad Teplou
Něco málo o zapotách, co jsem já našel v knížkách. Pouteria sapota až 30 m vysoký strom, v období sucha opadaví, od Mexika po Nikarguu, rozmnožuje se semeny, ale i vegetativně, nížinné tropy. Manilkara zapota stejná čeleď- Sapotaceae, podobná oblast výskytu, snese mírný mráz a sucho, množí se semeny, pro zrychlení růstu se roubuje na různé podnože. Manilkara má více semen, prvně jmenovaný druh jen jedno. Jako sapota se uvádí i druhy z jiných čeledí, např. bílá zapota Casimiroa edulis z čeledi routaceae, takže přízeň s citrusy. Semena, listy a kůra jsou velmi výživné, :? jelikož obsahují velmi jedovatý alkaloid. Jedlý je jen plod, snáší mírný mráz, pochází ze Střední Ameriky. Až 18m. vysoký strom, rozmnožuje se semeny, jen příležitostně se na ní roubují jiné druhy. Příbuzné C. sapota a C. tetrameira. O černé sapotě tu již párkrát řeč byla Diospyros digyna, čeleď Ebenaceae, blízce příbuzná třem u nás pěstovaným tomelům. V Mexiku se pěstuje do 2000mn.m Původ rovněž ve střední Americe, rozmnožuje se převážně semeny a plodí od pátého roku. Je vidět že v Mexiku se sapota říká leč čemu. Bohužel u nás nejsou prakticky k dostání, ani plody a rostliny vzácně. Bylo by dobré, kdyby se vlastníci těchto rostlin, pokusili o rozmnožení a větší rozšíření po ČR. info z. Tropické plody, Bernd Novak,Bettina Schulzová, Ikar-96


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 19 Čer 2011 20:45 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 19 Úno 2011 21:25
Příspěvky: 362
Bydliště: Krásno nad Teplou
Tak jsem nakonec také neodolal a objednal si rostlinku Casimiroa edulis (bílou zapotu) za docela hezkou cenu 349 Kč na rostlinky.sk. Není tam bohužel uvedeno, zda vznikla vegetativní či generativní cestou, tudíž kdy lze očekávat plodnost. Ovšem literatura uvádí, že i v domovině se rostliny množí především výsevem a roubování je vzácné. Snad se před důchodem plodů dočkám. Nechci mudrovat, zkušenosti s pěstováním nemám, ovšem dle literatury by měla snášet i mírný mráz a na teplo není příliš náročná, neb ve vnitřních tropech se jí nedaří, jen v tropických horách a subtropech až po Floridu. Nabízejí zde i další zaputu Diospyros digina, cena již není tak sympatická 2200kč. No není to málo. Zvažuji, zda se mi chce ty peníze vyhodit za rostlinu, kterou jsem ani neviděl. Nevíte někdo jak tyto černé zapoty od této firmy vypadají? Nebo ještě lépe neznáte levnější zdroj? Popravdě raději zásilkový, cestuji velice nerad. Je zvláštní čemu všemu tam na druhé straně Atlantiku říkají Zapota.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 20 Čer 2011 10:10 
Offline
Aktivní citrusář
Aktivní citrusář

Registrován: 04 Srp 2005 06:18
Příspěvky: 421
Bydliště: Nemšová, 212 m. n. m.
Vrúblované rastliny casimiroa edulis aj diospyros digyna predáva p. Matejka na pawpaw.cz po 1200kč kus.
Rastliny dováža zo Španielska, kde sa množia v škôlkach tuším niekde okolo Malagy - vozí p. Hecht. S oplodnenním diospyros digyna je to dosť pofidérne- treba dve odrody a ešte tuším zriedkavo vytvára samičie kvety.
Pozor na škodcov, ktorí bývajú na raastlinách zo škôlok často, najmä rôzne štítničky.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Calocarpum mammosum - sapota
OdeslatNapsal: 20 Čer 2011 10:45 
Offline
Aktivní pěstitel
Aktivní pěstitel

Registrován: 19 Úno 2011 21:25
Příspěvky: 362
Bydliště: Krásno nad Teplou
Děkuji za odpověď, o panu Matějkovi sice vím, nemám to k němu ovšem zrovna co by kamenem dohodil. Velice nerad cestuji, možná však udělám výjimku, neb rozdíl v ceně je výrazný, i když to co ušetřím na rostlině, zaplatím za benzín a asi ještě víc. Kdyby rostliny zasílal poštou, dávno ji mám již doma. Takže říkáš, že s tou samosprašností to není zrovna žádná sláva. No četl jsem právě na stránkách PAW-PAW, že rostliny nejsou nijak náročné a ochotně plodí. No ona se pak taková rostlina lépe prodá, to chápu. Napadlo mě ještě, že by tato rostlina mohla jít naroubovat na podnože některých tropických ebenovníků. Např. v KPR nabízejí semena Diospyros simii a Diospyros whyteana. Nikdo jste s tím ještě experimentovat nezkoušel? Vzhledem k tomu, že D.digina údajně také nejlépe roste v okrajových tropech a subtropech myslím, že by snesla zimování i na D.kaki. Otázka je, jak na jiné podnože rodu reaguje a zda srůstají. Porovnáme li to ovšem třebas s čeledí Rosaceae, kde není větší problém roubování mezi rody, tato exotická čeleď Ebenaceae nemohla jít roubovat alespoň v rámci rodu.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 11 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přeskočit na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad - phpBB.cz