Limončelo-fikončelo, tak nebo tak
, každopádně já nabízel kremrole a další zákusky od tchyně, pálenku od Pedra
, káva byla bohužel kupovaná (nikdo z fora z pěstitelů kávovníků mě nezazponzoroval
), ale ještě před občerstvením jsem s Pražáky zalaškoval :
Stala se smutná záležitost, kdy bráchovi nepřežila
porod samice od králíků. Čirou náhodou se ve stejný den úspěšně kotila naše bílá samice
a jelikož měla jen 5 mladých, tak brácha přivezl jejich sirotky. Pomocí voňavek od firmy Dior zblbnul naši samici a podstrčil ji svá osiřelá králíčata. Nová matka je přijala, ale postupně jsme se všichni divili. My máme přísně bílou rasu (samec i samice) a tak zrzaví „bráškové“ našich albínů budili u návštěv zaslouženou pozornost. Především zrzavý pes Bobík při krmení králíků jednoznačně svou přízní upřednostňoval hnízdo se zrzavými králíky. Koukal do kotce a oblizujíce se s neskrývatelným zájmem o malé jinobarevné králíčky dával najevo své preference. A tak jsem televizní štáb nejdříve zavedl ke králíkům, řka, že nechápu zrzavé brášky ostatních bílých mláďat. Vše za asistence Bobíka, který oblizující se dával najevo svou lásku k netypickým mláďatům
. A já vzal do ruky rezavého králíčka, přiložil ho k naprosto stejné srsti
Bobíka a vyčítavě káral nechápajícího
Bobíka
:
Bobíku, že se nestydíš, že tě není hanba ty prasáku a televizní štáb málem skončil na vějičku
a snad už spouštěl kameru k na točení mnohem více atraktivního tématu jako jsou citrusy ….