Ahoj Rischo,
Problematika vhodnosti určitého typu skleníku je rozsáhlá. Ale určitě nesouhlasím s tvrzením:
Citace:
„kde autor uvadza tento typ skleniku ako zastaraly a uz nepouzivany“.
To vůbec není o tom, co je zastaralé či moderní, ale musíme si ujasnit několik věcí:
- co chci pěstovat - světlomilné druhy nebo naopak druhy bez nároku na světlo, vysoké stromy nebo nízké papriky
- teplotní nároky pěstovaných druhů a v protikladu k tomu dostupné možnosti vytápění a své ekonomické možnosti
- možnost být denně ve skleníku a řešit případné problémy v náhlém vysokém poklesu teploty nebo naopak přehřátí
- jaký mám k dispozici prostor na skleník (poloha ke slunci, blízkost rod.domu či jiného objektu)
- - jak vysoko mohu nad terén-abych nevadil sousedům, nenarušil vzhled vlastního pozemku či nebyl příliš nápadným terčem vandalů a zlodějů
- a další a další
Výsledkem zodpovědného zvážení svých možností je nějaký kompromis, kdy pro rostliny to nebude úplně ono, ale na druhé straně nemusím být milionářem a své citrusy mohu i tak relativně levně pěstovat. Zapuštěný skleník je ústupkem s ohledem na rodinný rozpočet. Samozřejmě části pod terénem se nedostane taková intenzita světla, jakou by citrusy potřebovaly, ale naopak pomáhá nám v kritických teplotách (záporných i vysokých) – snižuje riziko poškození rostlin. Podzemní obvodová stěna je i investičně levnější než kdyby se ušetřených 1,5m potřebné výšky budovalo (a později i vytápělo mnoho krychlových metrů navíc) nad zemí z drahé hliníkové či pozink.konstrukce s dvojitým resp. PC zasklením. Větší nadzemní část přinese více světla, ale zároveň větší plocha rychleji v zimě ochladí skleník ( a v létě přehřeje).
Citovaný nákres skleníku ( z
http://www.jitrnizeme.cz/image/20070211 ... usy007.gif ) je skleník, který zbudoval v druhé polovině min.století citrusář A.Dobeš v Drysicích u Vyškova. On využil zkušeností z tranšejového pěstování citrusů v středoasijských zemích (Tádžikistán, Uzbekistán- tehdy byly součástí Sovětské svazu) a podzemní prostor zasklil střechou s využitím zkušeností tzv. solárního skleníku (píšu o tom zde na foru -
viewtopic.php?f=5&t=1419&st=0&sk=t&sd=a&hilit=sklen%C3%ADky&start=15 ).
Nakonec Dobešův skleník a Bittermanův solární skleník byly vzorem i pro mou první stavbu. I když jsem časem získával jiné zkušenosti, tak 3 další pokračování první stavby již z est. a arch.důvodů kopírovaly původní tvar.
Ten solární tvar může být efektivní u citrusů při úzkém a dlouhém skleníku (jedna řada velkých rostlin + max. jedna nižší předřada zakrslejších odrůd), případně na zeleninu s menší velikostí a hustotou rostlin ( to byl zřejmě záměr Bittermana v Bot.ústavu v Třeboni. Pokud je použit jako v mém případě, tak získaný světelný efekt pro první řady k jihu naopak omezuje přístup světla k těm za nimi.
Pak se jeví jako ideální tvar střechy tvar přesně opačný a ještě lépe na jižním svahu s terasovitě vysázenými řadami rostlin. Ale tam by se to v létě uvařilo, obdobný je skleník přilepený na jižní stěnu domu, pouze je třeba v těchto případech vyřešit přehřívání zvedáním celé střechy (to dnes lze – polykarbonát je lehký a pružný) či demontáží částí PC zasklení v létě.
Podívej se o pár stránek zpět :
viewtopic.php?f=5&t=642&start=0 ,
tam jsem to již řešil.
Jako nejideálnějším skleníkem pro citrusy stále vidím skleník nalepený na stěnu domu, zapuštěný do země a dalo se do skleníku vstupovat (+ ho temperovat ) v bačkorách
z podzemního podlaží domu. Tam pak nebude třeba prakticky žádné topení, ale musí se zvedat (demontovat) střecha skleníku v létě.
Petr