Víš ORF, ono je něco jiného stromy na plném osvětlení na jihu a rostliny ve skleníku. Až to zaroste, trávník by dole ve stínu stejně nerostl. Navíc obvykle každý pěstitel po čase zjistí, že jeho skleník je malý, protože zvyšuje počet rostlin které musí ve skleníku od podzimu do jara zimovat a tedy někam položit. Asi nejhezčí by byla mulčovací kůra z jehličnanů, ale těžko by se z ní vybíraly opadané listy, trouchnivějící poupata apod. Rovněž v zimě ve vlhku a studenu by to nebylo nejlepší. Pořád by se v našich podmínkách mělo myslet především na to co, prospěje rostlinám a teprve potom, co se líbí nám. Mohl by jsi v prvních letech v dostatku světla zkusit nějaké luštěniny či jiné rostliny z bobovitých (Fabaceae, dříve vikvovité). Na kořenech jim žijí bakterie, měnící vzdušný dusík až na dusičnany a obohacují půdu o sloučeniny dusíku. Patří k nim luštěniny a olejniny ( bob, hrách, fazol, čočka; sója, podzemnice olejná, ale také pícniny (jetel, vojtěška, vikev, vikev bob, hrách setý polní – peluška) či okrasné dřeviny (trnovník akát, čilimník odvislý). Také byliny (hrachory, fazol, šarlatový) a plané dřeviny (janovec metlatý, kručinky, ) či byliny - jetele, tolice, hrachory, komonice, čičorky, štírovníky. Asi nejzajímavější se z našeho pohledu jeví buráky, tedy podzemnice olejná. Nemám s ní zkušenosti ( na foru určitě někdo ano), jako mladík jsem ji zkoušel ve skleníku pod rajčaty, ale nic moc mně tam nenarostlo. Ale jako pěkná pokryvná rostlina by se mně líbila, jen vysít ve správné vzdálenosti.
Jinak já upřednostňuji vrchní vrstvičku půdy měnit a nasypat sem rašelinu. Poradili to kdysi p.Urbanovi v citrus.stanicích u Černého moře. Zálivková voda tekoucí přes rašelinu z ni vyluhuje stimulační růstové látky a též upravuje ph půdy.
|