CITRUSY.CZ

Jasne uz jednou jsem rekl ze udelame sraz se specializaci na roubovani.Ale toto je proste moje metoda a pouizl jsem ji protoze jsem mel malo materilau.Pral bych Vam vsem videt jak probihalo ted zimni roubovani.
Vyzkousel jsem asi 6 druhu roubovani.Jedine ceho jsem se drzel je nejak to tam dostat a uchytit. Vzdyt kazda metoda nejak vznikla

A vubec zi z toho nic nedelam ze se to nekomu nelibi .Proste jsem si to vyzkousel a je to

Pánové, v Brně na Kociánce každý rok jedno odpoledne v březnu a jedno v dubnu probíhá veřejné roubování, které provádí p. L. Sitař z našeho brněnského klubu. O něm se dá říci, že je skoro "profík".
Také náš klub chystá 27.3.2006 obdorný seminář roubování citrusů s roubováním donesených podnoží. Kde a hodina se upřesní na únorové schůzi klubu.

I já bych se rád zůčastnil jarního semináře na téma roubování u Zdeňka.
Kde to je(obec)?? Abych byl v obraze, jaké metody roubování a očkování používá profík. Já roubuji do boku a očkuji do T řezu. Rubování mi vysvětlil a názorně ukázal p. Broža a p. Matějka před dvěma roky po setkání v Brně.

nejlepší by bylo domluvit si sraz v Brně a pak se přesunout k Petrovi do volných prostor foliovníku. Já žádné volné prostory nemám, ve sklenících je místo tak pro 2 lidi a další se tam již nevlezou. Vše je plne zimujících rostlin. Pro většinu citrusářů je to trochu z ruky Severní morava cca 25km jižně od Opavy a 6km od Vítkova z Brna cca 150Km. Rostoucí podnože a rouby dovezu kdekoli. V Brně je v unoru pomalu jaro a u nás je přes půl metru sněhu.

Chudák Petr ,
ale kdyby nás nebylo moc, tak by to snad i přežil. Ale to je jen na něm.
Zdeňku, měl by sis pořídit nějaký párty stan , těch 150 kiláků bychom nějak určitě zvládli.
Kdyby to vyšlo v únoru, tak bychom potom v případě neujmutí roubů (ale i v případě dobrých výsledků) mohli zajít i na Kociánku, jak psala Iva. Každý profík může mít nějaký jiný grif, který se můžeme přiučit.

Zda jsou "volné prostory ve foliovníku" musím vědět především já
Navíc si nemyslím, že únorové mrazy na Vysočině (foliovník není vytápěný) by roubům i roubovancům přispěly k duhu .
Protože zima je období, kdy mám v práci volněji , tak téměř výhradně v této době i přes nepřízeň počasí doma buduji . Na foliáku po pěti letech dosluhuje folie a já budu řešit, zda koupit novou nebo po sečtení korunek uvažovat o dražším řešení. Pokud se mně podaří polystyrenem zabránit promrznutí půdy ve foliovníku, tak si budu hrát na horníka a zahlubovat.
Admin navrhoval další sraz u mně v době, kdy citrusy pokvetou a to je v dubnu a v tom není problém .

Moje zimní budovatelské úsilí :

Je možné, vzít ze semenáčku 2., nebo 3.řád větve, pokusit se ho nařízkovat a čekat, jestli zaplodí?..když už má ty 2 řády zasebou z minulé rostliny??

Můj strejda z bulharska mi vysvětloval, jak zařídit, aby semenáček kvetl, ale je to nadlouho..

Klokočí, já jsem sice nezkoušela řízkovat, ale naroubovala jsem roub z větve 2. řádu semenáče Deliciosy jako pokus na dvouletou podnož trifoliáty. Byla jsem zvědavá, co nakonec zaplodí dříve - zda semenáč z r. 1997 nebo roubovanec.
Semenáč mi žel už před 5 lety při vichřici spadl z terasy a rozlámal se tak, že z něj už nic nebylo, tak čekám na roubovance z května 2000. Je to nádherná rostlina, našla jsem již loni ojedinělé větvičky 4. řádu, loni i letos zimuje bez poškození ve skleníku, tak čekám, zda letos zakvete

Tak to držím pěsti, ať se dějou nějaky ty převraty..

To Iva: moc bych Vám přál, aby brzo zaplodil, ale obávám se, že naroubováním větvičky semenáče na podnož se doba zakvetení moc nezmění, řekl bych, že na to může mít vliv spíš výběr podnože, ale rostlina má většinu vlastností po roubu – tedy semenáčku. Otázka je, jestli by nepomohl zcela opačný způsob, než se používá: větvičku semenáče naroubovat na větev plodící rostliny, řekl bych, že to by mohlo roub přimět ke kvetení. Každopádně to procvičuje techniku roubování.

Já jsem při tom pokusu vycházela z úvahy (i když možná nesprávné ), že by právě typ podnože mohl roub ovlivnit i co do doby kvetení. U satsum se totiž k době dozrávání uvádí, že nejkratší dobu od květu po dozrání mají na trifoliátě, nejdelší na citranžích popř. vlastních kořenech. Proto u mne ta trifoliáta jako podnož, i když nemám roub ze semenáče satsumy, ale deliciosy.Jak říkám: je to prostě jen pokus zvídavého (či zvědavého) citrusáře

Někde jsem slyšel, ale za boha si nevzpomenu kde, když se naroubuje roub s květními pupeny do koruny semenáče tak ty hormony z roubu zapůsobí na semenáč tím stylem že vykvete nejhuře v dalším roce v ideálním případě ješte v roce roubování. někdo to takhle zkoušel na citroníku a pomeranči s úspěchem.

Přesně tak. Právě o tom byla moje úvaha, jestli by to fungovalo i naopak, tzn. jestli by látky z plodící rostliny neovlivnily také neplodící roub. Je to všechno jen teoretizování, nejlepší je to vyzkoušet.

Já sem taky našel už větvičky 4.řádu a dokonce se mi zdá, že 1 je aj 5. řádu..ale nevím, možná to počítám špatně...kéž by zakvetl...

Kvetení semenáčů už jsme řešili na jiném místě http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.p ... emen%E1%E8
http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.p ... emen%E1%E8
a jinde, ale budiž. Přidám pár názorů :

Když se semenáč naroubuje na jakoukokoliv starší podnož, tak to urychlí kvetení, protože nový výhonek z roubu si "myslí", že je výhonkem staršího stromu, což se naroubováním vlastně stalo skutečností.
Nová část se posune do vyšších řádů větví, což také urychluje kvetení (viz Iva).
Dusík jde do nahoru rostoucích větví a oddaluje kvetení, z dusíku jsou listy ne květy.
Používat hnojiva s menším množstvím dusíku, ale více fosforu a drasla.
Již zde zmíněné kroužkování u zdravých rostlin pomáhá, protože škrob vzniklý fotosyntézou se zadrží a nejde do kmenu a kořenů pro další růst.
Bujný růst, který oddaluje kvetení se dá omezit nejen typem hnojiva, ale i menším květináčem. Květy se mohou objevit mnohem dříve na problematicky rostoucí rostlině, než na bujně rostoucí.
Kvetení citrusů se se stimuluje ochlazením před jarem, proto i snahy donutit kvést semenáč by měly s tímto počítat.
Příteli Vladovi na Havaji se objevuje kvetení u kumkvatu Hong Kong (F.hindsii) a cedrátů bez jakýchkoliv zásahů za 2,5 až 3,5 roku, z toho plyne i značná rozdílnost v odrůdách, které umí brzy zakvést.