CITRUSY.CZ

Vim, ze na tohle tema se tu hodne hovori. Uceleny nazor je, ze citrus z pecky jen tak nezakvete a nezaplodi.
Tak se s vami chci podelit o zajimavy zazitek.
Nedavno jsem byla navstivit jednoho kamarada meho otce. Jeho zaliba i vydelecna cinnost je pestovani motylu. No a jak to byva, nektere ty housenky maji radi citrusove listi. Takze si tento muz pestuje z pecek semenacky a krmi jimi zrave housenky. Ovsem neverili byste jak mu to roste. Ma par trosku nevzhlednych stromku, kteri jsou stari tak do peti let. Vsechny vsak kvetou a plodi. Myslim, ze je na vine neustale strihani vetvicek pro ty housenky. Proste ma na tech stromcich neuveritelne rychle vetvicky ctvrteho a vyssiho radu (o tom se tu take debatovalo) no a svete div se , asi to funguje. Podle listu a trnu a podle plodu, tam ma snad uplne vse.. od mandarinek az po grepy. Tak by me zajimalo co si o tom myslite. Skoda, ze jsem nemela sebou fotak. Snad priste.

To je ovšem velice zajímavé, to by potvrzovlo teorii řádů, jak psala Iva (v jinem tematu)

Prosim, pořiď foto a důkazi, že jde o semenáčky..
(Např. přísežné prohlášení, ověřene notářem.. )

A ty rostliny pěstuje v květináčích nebo ve volné půdě např. ve skleníku

Pokud má grepy je to možné.U grepů(planých) sem viděl kvést i druhým rokem,ale málo kdy doroste plod.Ale je to pouze u grepů.Aji jsem o tom četl.Může jít taky o záchranu rotliny tím ,že je nesoulad mezi kořeny(nadbytek)a listy(nedostatek) jež trvá několik let.Rostlina živoří a snaží se zachránit.

Je to zajímavé, ale kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to snad tak používali i při šlechtění nových odrůd. Logiku to ale má. Rostlina dostává zabrat a chce si zajistit potomky .

Zajímavy toje, ale nehodlém ryskovat svůj jedinej 6ti letej semenáček..budu to zkoušet až s letošníma..uvidíme, co to dá..například jeden sem teď ustřihl až na kmínku a zrovna mi obrazil..

(ono to bylo tím, že mi přez zimu opadal..)

Velmi zajimave, asi zacnu strasit sve nekvetouci semenace housenkama , tak jak se strasi male deti certem .
Ale obecne plati, ze co se striha, tak to roste a co bujne roste - to nekvete (rostlina se omlazuje a nedospiva do plodnosti). Zrejme je to rozvetveni opravdu dulezite a podcenovane.

Budeš muset je postrašit,dnes sem četl od J.Kutina- Regulátory růstu .Roky jsou důležité a základní ,protože je nutné vytvářet látky pro kvetení ve starších částech rostlin.Ale je spoustu postupů a látek k obejítí roků.A jedním znich je počet listů,než začne rostlina kvést.Což v tomto případě bylo asi splněno.Dalším bodem je uváděno neprodělaní zimního klidu několik sezon-značně se udajně skrátí doba do kvetení.Za další přes vegetační dobu zaštípávat vrcholový pupen.Fosfor a draslík kladně podporují kvetení.Ale u některých rostlin i dusík pomáhá vytvářet květní pupeny.Dále měď,molybden,železo,vysoké dávky osvětlení,sucho,kroužkování,omezení kořenové soustavy,ozáření x-paprsky a UV světlem,je toho zde moc tak jen něco.Budu mandarinku okusovat a brát ke svářečce,tam bude mít dost paprsků.Ty řády jsou myšleny u naroubovaných citrusů aby se vytvářely květní pupeny,ale v žádném případě ne u plániček.A je jednoduché je nahradit ohýbáním větvý k zemi.Ty vytvoří dostatek květů.

Velice zajimavy prispevek. Muzu poprosit o podrobnosti ? Toto je na clanek !!

Způsob obejítí roků mi vychází na stesování rostliny a tím pádem na vyvolání kvetení jako následek stresu.

Já mám pocit, že ale ty svoje rostlinky stresuju až až (kolikrát neumyslně.. ) a stejně se jim do toho kvetení nechce..Asi tomu dám volnej průběh a až za rok začnu týrat...Nebo že bych byl nedočkavější???

Konalesi, dovoluji si s Vámi nesouhlasit - ty řády jsou podstatné pro možnost 1. nákvětu s následnou plodností hlavně u semenáčů. To alespoň vyplývá z citrusářské literatury minulých desetiletí U již plodících rostlin záleží na stáří výhonu a odkud roste, v tom máte pravdu.
Možná je to tak (tohle je moje úvaha, tak mne "nekamenujte", mýlím -li se), že semenáč se nejprve snaží pořádně zesílit a proto roste pokud možno nahoru (blíž ke zdroji světla - slunci) a do rovných prodloužení. Nový řád vyhodí až tehdy, kdy má relativní nadbytek síly. Chceme-li uspíšit plodnost, musíme jej donutit k dřívější tvorbě vyšších řádů - zaštipováním a zároveň optimálními podmínkami s dostatkem světla a hnojiva s důrazem na dusík. Až se podaří dostat takto 4. řád a rostlina je dost silná k tomu, aby plodila, tehdy je na místě ji "postrašit" - lehkým mrazem či přísuškem a "popohnat" vyšším podílem fosforu.
Zaštipování znamená šetření zásobních látek - provede-li se v době sotva diferencovaných listů, rostlina ty látky, které si nachystala pro zamýšlený prodlužovací růst, vloží do odbočování - tedy vyššího řádu. Samozřejmě, čím více větví nižších řádů necháme, tím je problematičtější přimět ji k větvení I proto jsou zejména u semenáčů vhodné kotlové koruny třeba jen se 3 až 4 kosterními větvemi. Někdy se stává, že i zaštipované výhony se vytrvale brání naší snaze o větvení - pak je potřeba zpětný řez výhonu - ale jen o 1 periodu, nejvýš o 1 rok - větší řez by mohl vyvolat naopak pocit nutnosti zmlazení

=>Iva Hažmuková

Přesně to dělá moje rostlina..pořád se snaží růst v jednom řádu a já ji pořád ty mlady výhonky trhám, dokud nejsou cca kolmy..No ale celkem se mi daří, až budu mít foťák, pošlu foto..Ale asi mi už rostou aj 5. řády..

A co že ti nechce kvést ?Já kolikrát kvetu z toho,když nařízkuji,nebo naroubuji a čekám na první výhon.Oni vyrazí květy a nic jiného.Nebo když na velkém Meyerovi s plody reguluji květy vyštipováním,aby se nevysiloval a on nasazuje ještě více květů.

On je to semenáček...(pouze 6 let..)