petrlcr napsal:
Zdravím Petra po dlouhé době opět mezi námi a dovolím si jeden dotaz, protože když ne on, tak asi nikdo. Nemáte čistě náhodou ve sbírce ten citrus, co se prodávají jeho plody jako Sweetie? Abych nebyl nezdvořilý, tak jeho úrodě samozřejmě patří i můj obdiv.
Trošku se ohradím, občas tu jsem, ale zdaleka ne tak aktivní jako dříve. Jediným důvodem je čas, problémy tohoto fora to neovlivňují-zůstávám mu věrný, jsem především citrusář a tak preferuji forum CITRUSY a nechci aby veškerý vývoj diskuzí o pěstování od počátku internetu, který se tu odehrával, upadl v zapomění.
Ale k Sweetie.
U nás už se objevil poměrně dávno, myslím, že nejdříve u členů staré pražské organizace-přítel Selucký a Ryšavý, asi to měli buď od Bernharda Vosse nebo Otto Eisenhuta. Já měl v té době také roub (zřejmě od K.Urbana a ten P.Klocka), ale ten dlouho nevydržel a pak mně odrůdu znova posílal Dieter Hach z Berlína. Avšak nikdy jsem nedošel dál, jak pár lístečků a rostlinka zašla, proto ode mne se rouby získat nedaly, možná někdo nějaký miniaturní získal (možná Zdeněk ?). Pak jsem to vzdal-jde o křížence šedoku a grepu, vzhledově mně výhonky připomínaly spíš C.grandis a ten u mne až na malé odrůdové vyjímky nejde a nepřežije zimu. Myslím, že se Sweetie též nazývá Oro Blanco a pěstuje s v Izraeli, kde jsou teplejší lokality. Nevím, možná i někde na jihu Španělska by mohl prosperovat, ale v jižní Evropě jsem se v nabídce rostlin nikdy se Sweetie nesetkal.
Moc bych si od toho v našich podmínkách nesliboval, ale třeba dvouleté pěstování by mohlo přinést kvalitnější plod. I když zrovna u šedoku a grepu u mne zimní přerušení a pokračování v dalším roce problém v kvalitě neřeší. Zřejmě potřebují souvislou klimaticky příznivou dobu k vývinu kvalitních plodů.
U pomerančů to u mně funguje-nyní usínají zelenožluté a v únoru-březnu po nástupu jarního slunce dozrají do kvality.
Pokud přesto po Sweetie toužíš, někde jsem tu dal zprávu, že Jaroslav Ryšavý z Prahy pro stáří nabízí svou sbírku-tam by Sweetie měl být.
Jako velmi dobrou náhradu bych doporučil hybrid z Kuby (možná šedoku a pomerančovníku), který se u nás šířil od Karla Urbana pod názvem Naran(e)ja Majajigua, tedy název ve smyslu "pomeranč Mayajigua" (Mayajigua-místo na Kubě). Slupka i dužnina plodů je žlutá, v plné zralosti sytě žlutá s nádechem do slabě oranžova, chuť výborná-sladká s nádechem grepu, plno šťávy). Zimu u mně v pohodě snáší, pouze je pozdní-u mne dvouroční a vzhledově vypadá jak nemocná-tmavší velké listy jsou různě deformované, budí dojem nějaké virozy.