CITRUSY.CZ

Ono to až tak jednoduché s opravdu funkčním solárním skleníkem není. Přiznám se, že jsem všemožná pojednání o tématu nyní i dříve zde uvedené četl velmi letmo, ale musím konstatovat, že vycházejí ze značného množství zjednodušení, které asi povedou ke snížení jeho "účinnosti".
Vycházím, z předpokladu, že základním principem solárního skleníku je získání co největšího množství tepla ze slunečního záření v zimním (nejchladnějším) období a nikoliv světla. Idea jižní strmé střechy a téměř ploché zadní (severní) části střechy je v zásadě v pořádku, ale .......
Největší chladno bývá na přelomu ledna a února a nikoliv ve dni zimního slunovratu 21.12. Pozice slunce na obloze je charakterizována pro každou zeměpisnou šířku a délku jedinečnými parametry a to sice azimutem a amplitudou (výškou nad obzorem a jeho horizontálním umístěním), které se nazývají souhrnně sluneční diagram či diagram slunce. Používají se celkem běžně ve stavebnictví při výpočtech denního osvětlení. Z diagramů vyplývá následující : spodní podstava jižní stěny (nebo střechy) skleníku by neměla být rovná, ale měla by jít ve tvaru kruhového vrchlíku (úplně přesně vrchlíku elipsy), horní část střechy (hřeben) naopak zcela rovně jako tětiva mezi vrcholy vrchlíku. Vrchlík by měl být situován od 110° až do 250° ( 0=sever, 90=východ, 180=jih, 270= západ. Co se týká sklonů střechy tak ten musí být proměnný = zborcená plocha (vyplývá to už z toho, že spodek je vrchlík a horní část přímka - tětiva nad). V místě vrcholů vrchlíku (110 a 250°) by střecha měla být stěnou - být zcela kolmá, na jih (180°) by stěna měla být střechou se sklonem 23,5° od svislice.
Toto řešení nabízí největší tepelné zisky po dobu nejchladnějších dnů a v období dozrávání většiny odrůd. Bohužel nabízí i několik technických problémů, zejména v podobě vytvoření zborcené plochy a jeho utěsnění k nosným prvkům (bez CAD je velmi těžko řešitelné). Lze však snadněji řešiti při použití polykarbonátu či folií na „zasklení“ a pomocí rozdělení plochy na několik dílů - vytvořením "falešné" zborcené plochy (pomocí rozdílného zalomení jednotlivých ploch).
Pokud by byl o nějaké další podrobnosti větší zájem, tak se pokusím někdy ve volné (=velmi drahocenné) chvilce napsat něco více podrobněji a konkrétněji vč. malůvek.

šneku,jestli budeš moct, skus vložit i nějakou malůvku,ten tvůj popis se dá shruba představit-si,ale nákres bude lepší.já mám v plánu skleník podobný ,jaký má petr,ted koumám,jestli(mám na to okna)neudělat jižní stěnu vyšší,než má on a zda udělat okna i do severní stěny-jaký by to mělo vliv na rostliny a provoz ve skl.

OK. O víkendu se to pokusím nakreslit.
Pro štouraly - netvrdím, že tato konstrukce by měla výrazně větší "příkon" ve watech - je to na dosti dlouhý a náročný výpočet - x obsáhlých matic s nutností zdání reálných parametrů, které jsou pro každý zasklívací materál jiné a otázkou je, zda-li jsou někde vůbec sehnatelné ( jejich sehnádní a následné zadání co by bylo mnohem horší než výpočet matic, s těmi si PC poradí během chvilky velmi snadno :- ).
Rozhodně však tvrdím, že tato konstrukce by měla mít mnohem lepší průběh teplotních zisků v čase než jinde uváděné solární skleníky - výrazně větší zisky tepla ráno a vëčer a o něco málo menší v poledne. Jinými slovy, skleník bude hned brzo ráno vyhříván sluncem na maximální možný výkon a večer taktéž. A o to zde podle mne jde - zkrácení doby (času) nutné na nějaké jiné vytápění.

Pred par dny jsem si zakoupil levny sklenik SILVER LINE od firmy Lanitplast typ 6x10 multi s deskami z komurkoveho polykarbonatu o sile 4mm. Skladacka to byla pomerne jednoducha a ani nebylo nutne hloubit zaklady, nebot sklenik ma jednoduchy spodni pozinkovany ram, ktery je mozne mirne zapustit do zeme a ukotvit z vnitrni strany skobami.

Hlavni duvod proc to zde ale zminuji je fakt, ze sklenik jsem zrizoval za ucelem zimovani mych subtropickych rostlin, ktere potrebuji svetlo a teplotu, ktera nebude klesat pod 5C. Jaksi jsem ale nedomyslel fakt, ze 4mm silny polykarbonat asi nebude nejvhodnejsi volba a ze asi nebude mit vhodne izolacni vlastnosti i kdyz mam dojem ze budou lepsi nez u bezneho skla. Koeficient prostupu tepla u techto desek je 3.9 W/m2K. Vytapeni bude v zime reseno elektrickym topidlem o vykonu 2kw Master B2. Mam dojem, ze tento sklenik o rozmeru zhruba 2x4x2m bude mit pomerne znacne tepelne straty. Sveho casu jsem se na toto tema bavil se Zdenkem, ktery mi doporucil pouzit jakousi specialni termoizolacni bublinkovou folii ceskeho vyrobce. Bohuzel jsem neprisel na zadny zpusob jak bych tuto byblinkovou folii uvnitr skleniku upevnil a proto mne napadlo, ze bych ji pripevnil na sklenik z vnejsi casti a ukotvil do zeme. Jinymi slovy bych vytvoril na sklenik prez zimu jakysi bublinkovy kabat

* Myslite si ze by tento system fungoval?
* Jaka folie by byla pro tyto ucely nejvhodnejsi?
* Jak nejlepe folii ukotvit, aby nebyla poskozena vetrem?

Predem diky za Vase pripominky...

Jenom poznámečka : koeficient prostupu tepla 3,9 W/m2K znamená přibližně toto : teplota uvnitř +5C, venku -20C ... teplotní rozdíl 25K, plocha skleníku výše cca 30 m2, skleníkem bude unikat přes zasklení 3,9*25*30= 2925W =cca 3kW a k tomu je třeba připočíst tepelné ztráty přes rám skleníku, takže spíš 4kW. Pokud vezmu extrém -25C, tak to bude dokonce 3,5, resp. 4,5kW. Je to teoretická hodnota ztrát, která je ve skutečnosti snížena o sálání tepla ze země či jiných akumulačních ploch a zisky např. ze slunečního záření. Myslím si ale, že bez nějakého dalšího zateplení by mohlo být topidlo o 2kW v zimích extrémech nedostatečné.

Diky moc za ten vzorecek, po pravde jsem nevedel jak s timto udajem nalozit, zase jsem o neco chytrejsi. Nevis jaky koeficient prostupu tepla ma bezne sklo pouzivane na levnejsich sklenicich do cca. 20k? Mas predstavu o tom jake termoizolacni folie s co nejlepsimi vlastnosti by byly vhodne a jaky koeficient je udavan tam?

Pomužu si daty z internetu pomocí Ctrl+C :

MATERIÁL OBCHODNÍ NÁZEV TLOUŠŤKA POČET STěN KOEF.PROSTUPU TEPLA PROPUSTNOST SVěTLA
mm W/m²K %
SKLO 4 1 7,6 92
DVOJSKLO 2 x 4 2 3,3 88
VAKUOVANÉ SKLO DITERM 2 x 4 2 2,9 88
PLEXISKLO PLEXIGLAS SDP 16 2 2,9 86
PLEXISKLO PLEXIGLAS S3P 16 3 2,4 81
PLEXISKLO PLEXIGLAS S3P 32 3 1,9 81
POLYKARBONÁT MAKROLON 16 3 2,4 72
POLYKARBONÁT MAKROLON 16 2 2,8 77
POLYKARBONÁT MAKROLON 10 2 3 79
POLYKARBONÁT MAKROLON 8 2 3,3 80
POLYKARBONÁT MAKROLON 6 2 3,6 80
POLYKARBONÁT MAKROLON 4,5 2 3,9 80
JEDNODUCHÁ FÓLIE (PE) COEX 4S CR 200 um 1 8,6 92
JEDNODUCHÁ FÓLIE (PE) COEX 4S AB 200 um 1 8,6 89
DVOJITÁ NAFUKOVANÁ FÓLIE COEX 4S CR 2 x 200 um 2 4,5 83
[/b]

Při kombinací různých materiálů můžeš jejich koeficienty sčítat a to sice následujícím způsobem 1/x = 1/x1+1/x2+...+1/xn a za případnou vzdcuchovou mezeru můžeš počítat následující hodnoty koeficicentů :
1cm=8,33, 2cm=6,84, 3cm=6,45, 5cm=6,13 (větší mezera než 5 cm má stejné parametry jako 5 cm)

Dovolím si Šneka doplnit a upřesnit.
Hodnoty uváděné jako koef. prostupu tepla (hodnota "u") je obrácený poměr původního tepelného odporu (R) tj.: u = 1/R.
Když sečtete hodnoty 1/x = 1/x1+1/x2+...+1/xn ... vyjde Vám vlastně hodnota tepelného odporu R, kterou musíte zase převrátit zpět (tj. 1:R) na hodnotu koef. prostupu tepla.
U bývalého tepelného odporu byly hodnoty čím vyšší, tím pro izolaci lepší, u současného koeficientu prostupu tepla "u" jsou čím blíže k O, tím lépe. Např. pro zateplení krovu půdní vestavby je dnes požadováno u = 0,25, doporučeno u = 0,22 ... to jen pro vaši představu o hodnotách.
Vzduchová mezera je optimální tl. 40mm.

Z vyse uvedeneho je teda jasne, ze tepelna izolace tohoto skleniku je proste nedostatecna. Co by jste mi tedy doporucili za termoizolacni folii?

jsou dvě možnosti izolace folii 1) bublinková folie českého výrobce dodává Pasič a uchycení zvenku případně zevnitř
2) použití 3 vrstvé folie Richel Solar EVA která má teplotní efekt kolem 88% a funguje tím stylem že infračervené paprsky odráží zpět do prostoru foliovniku vice na tomto odkaze : http://www.agrotherm.cz/clanek/material ... foliovniku

Tak jsem se konečně k tomu dostal. Schéma v pdf naleznete na http://www.volny.cz/zeleny_snek/SS.pdf V schématu jsou opraveny i určité nepřesnosti, které jsou uvedeny v textu výše, které jsem nepředpokládal - jednoduše z toho vyplynuly.

No, ještě že jsme v 21. století....
Když může být Státní knihovna ve tvaru měňavky... proč si nepořídit na zahradu "vejce". Rozhodně je to estetičtější, než "hranatý "něco"
Domnívám se ale, že ekonomičtější bude "klasika" s pořádným zateplením... Nevím proč, ale zdá se mi, že technika "citranží" se nějak opomíjí - že by z hlediska pracnosti? - výkopových prací??

myslíš techniku tranšejí

Ekonomika, myšleno náklady na pořízení materiálů budou prakticky shodné. Rozdíl bude pouze v odpadu z přířezu polykarbonátu a řeziva. Rohodně je však tato konstrukce značně, ale opravdu znašně pracnější při jejím zhotovení.
Jinak, pokud to někdo zcela nepochopil, nejedná se o praktický návrh skleníku, nýbrž o studii na téma skleník s co možná největšími tepelnými zisky ze slunečního záření. Jen jako námět pro ostatní.
Jinak s druhou částí, že ..... technika "citranží"....., předpokládám, že jsou tím myšleny tranšeje, plně souhlasím. Pokud není v lokalite vysoká hladina podzemní vody a případné skalní podloží je dostatečně hluboko, potom by pro mne tranšej, resp. tranšeji podobná konstrukce byla jasnou volbou. (Těch cca 500Kč/m3 za výkop se dle mého názoru rozhodně z dlouhodobého hlediska vyplatí)